Zprávy 11-12 / 2021

Karel Šeda se narodil 4. listopadu 1908 v Újezdu u Chocně v okresu Vysoké Mýto. Otec, soukromý rolník, hospodařil se svou ženou Marií, rozenou Žeblovou, na malém hospodářství. Měli spolu čtyři děti: Marii (1902), Josefa (1904), Karla (1908) a Jana (1907). Karel Šeda vychodil obecnou školu v Újezdu a měšťanku pak v nedaleké Chocni. Do učení na elektrikáře nastoupil v roce 1923 v textilní továrně firmy Jehlička v Chocni. Zároveň navštěvoval tříletou pokračovací odbornou školu. Ještě před závěrečnými tovaryšskými zkouškami odpověděl na inzerát v novinách, ve kterém MNO hledalo mladé muže ke službě v československém letectvu. Na jeho základě požádal o přijetí do pilotní školy. Bylo mu vyhověno a 1. října 1927 nastoupil v Prostějově do školy leteckého dorostu při vojenském leteckém učilišti.

V období první světové války bylo svolávacími vyhláškami do zbraně postupně povoláno celkem 36 ročníků branců narozených v letech 1865–1900. V českých zemích uniformu obléklo přibližně 1,4 milionu mužů, z nichž podle odhadů až 300 tisíc padlo nebo zemřelo na následky zranění. Jejich jména v naprosté většině obcí dodnes připomínají pomníky padlých, budované po celé období první Československé republiky. Obec Němčice svým padlým občanům postavila památník již hned následujícího roku po válce a k jeho slavnostnímu odhalení došlo dne 5. října 1919. Oslavný tábor lidu pod patronací obecního zastupitelstva uspořádala místní organizace Republikánské strany venkova a malorolnického lidu a zúčastnily se jej také četné spolky z okolí. V novinové pozvánce byla avizována také účast poslance Františka Udržala, který se však nakonec byl nucen…

Z dvanácti osob, prokazatelně pohřbených v pernštejnské kryptě kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích, patří tři do rodu pánů ze Šelmberka (Schellenberka). Je to v první řadě Hedvika (+1535), druhá manželka Jana „Bohatého“ z Pernštejna, a dále bratři Jaroslav (+1539) a Jan (+1541), pohřbení pod společným náhrobkem. [J. Kotyk: Pernštejnské mauzoleum v Pardubicích, ZKPP XIX, č. 11/12, str.260, 1984] Na vývodu Janova syna Vojtěcha z Pernštejna v Moravských zemských deskách jsou zobrazeny čtyři erby: pernštejnský, šelmberský, liblický a zlatý lev s červenou korunkou v černém poli pánů z Plavna. [V. Houdek: Drobnomalby moravských desk zemských, str. 13 a tab. 4, 1915; A. Sedláček: Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanův – Dodatky, 1923] Z toho je zřejmé, že Hedvika byla dcerou Jaroslava ze Šelmberka a Kateřiny z Plavna.…

Do našeho archivu se dostaly zajímavé fotografie z pozůstalosti Jiřího Daška-pardubického patriota a sportovce, dlouholetého člena našeho klubu. Na prvním obrázku vítá předseda kunětického družstva, pan Dašek velvyslance Zorina. Od něj napravo stojí ředitel státní reálky a předseda ONV Dr. Blahout, dále p. Podhorský, p. Krátký – pozdější komunistický předseda ONV (později byl zastřelen jeho syn), velvyslanec Zorin. Druhý snímek zachycuje moment zápisu velvyslance Zorina do pamětní knihy Kunětické hory. Zleva stojí a přihlížejí por. (pozdější škpt.) Kodet, dále bezpečnostní referent okresního výboru, předseda Kunětického družstva a tedy „hradní pán“ Dašek, sovětský průvodce velvyslance Zorina. Sedící a podepisující je velvyslanec Valerij Alexandrovič Zorin (pozdější náměstek ministra zahraničních věcí a velvyslanec SSSR v Bonnu,…

Na Kunětické hoře skončila první etapa rozsáhlé rekonstrukce. Byla zaměřena dlouho uzavřenou západní část hradního areálu. Díky Regionálnímu operačnímu programu IROP ITI a prostředkům z Evropské unie budou v následujících dvou letech práce pokračovat ještě úpravami paláce. Rychlé střídání dobrých a zlých časů je pro Kunětickou horu velmi příznačné. Snad tedy současná péče věnovaná tomuto symbolu východočeského Polabí bude i začátkem dlouhodobě příznivých časů.