Kategorie ABZet

Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB - Zet Pardubicka v těchto dnech publikaci s názvem Pardubický perník. "Jedná se o první publikaci takto monotematicky zaměřenou na zboží, které je typickým pardubickým produktem," zhodnotil publikaci historik PhDr. Jiří Kotyk. Čtenáři se zde dočtou, že perník se pekl již ve starém Egyptě nebo že pražská ulice Celená dostala své pojmenování právě podle perníkářů. Těm se totiž tehdy říkalo caletníci. Není také bez zajímavosti, že v době husitství byl perník považován za přepychové zboží, o které byly hrány hazardní hry v kostky, dokonce se v té době hovořilo o tom, že by se výroba perníku zakázala. Dostat se do cechu perníkářského nebylo v minulosti nikterak snadné. Vyžadovalo to totiž poměrně velkou zručnost. Perníkové těsto bylo díky své tuhosti náročné na hnětení, perníkáři museli navíc…

V pořadí jako 36 sešit z edice AB - Zet Pardubicka vyšla publikace s názvem "Klub přátel Pardubicka". Jak již název napovídá, brožura poměrně dopodrobna popisuje více jak čtyřiceti letou historii klubu. Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945 ? 1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých 43 let až dodnes. Od dubna 1967 přešel KPP pod Východočeské muzeum Pardubice, současně došlo k přejmenování na Klub přátel Pardubicka. Tehdy vznikl také historický kroužek KPP, později i turistický odbor KPP. Druhým…

"Tuto Malou kroniku Pardubicka vydáváme pro členy klubu jako přílohu Zpráv KPP 11-12/2007, abychom poněkud napravili nedostatek historické literatury o Pardubicku. Množství údajů a dat je omezeno rozsahem brožury. Snahou bylo připomenout pokud možno všechny obce Pardubicka, aby bylo zřejmé, jak se z jednotlivých vsí, malých statků vytvářela větší panství, až byla spojena v jednom politickém okrese Pardubice r.1850. Po sto letech došlo k menším změnám jeho území a r.2003 okres zanikl. Naznačený historický vývoj však ukazuje, že se nejednalo o umělý správní útvar, ale zůstává historický celek Pardubicko, jehož jméno má náš klub ve svém názvu a které zůstavá oblastí našeho zájmu," uvádí se v úvodním slovu Jiřího Palečka k brožuře číslo 40 z edice AB - Zet Pardubicka. Tato unikátní kronika skutečně mapuje všechny významné události…

Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2008 v pořadí již 42. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Tentokrát se puboikace věnuje pardubické válečné karanténní nemocnici zvané "Karanténa", která byla v období první světové války největší vojenskou nemocnicí v Evropě. "Karanténa" pojmula až 10 tisíc raněných a jak se čtenáři z brožury dozvídají, nemocnice měla svou pekárnu, prádelnu, vlastnila svou dodárnu, několik operačních sálů nebo třeba také márnici. Pardubická Karanténa představovala skutečně nemocniční město. Byla postavena nákladem 21 miliónů korun na ploše 800.000 m2 a počet budov, z nichž některé byly velice rozsáhlé, byl 365. Z toho bylo 198 nemocničních pavilonů.

V pořadí již 46. sešit z edice AB - Zet Pardubivka přetiskuje práci prof. Justina V. Práška, který v letech 1874-75 učil na pardubické reálce. Někdy koncem 19. století sepsal pro reprezentační mnohasvazkové dílo "Čechy" čtyři velmi krás-né stati: Na úpatí Kunětické hory, Pardubice, Na nížině Dašické a v Pardubických Thermopylách. Tento sešit obsahuje tu první zmíněnou a ukazuje jak tehdy naši předchůdci si cenili pamětihodností a krás Pardubicka a uměli je opěvovat. Právě proto byl zachován původní sloh, jazyk i pravopis. Toto starobylé vyprávění je průvodcem po našem kunětickém kraji před asi 110 lety. Obrázky i barvité líčení nás seznamují s tehdejším stavem a svědčí, že za to století se vše podstatně změnilo, nepochybně mnohé i k lepšímu. I to je nutné připomenout.

Klub přátel Pardubicka vydal v těchto dnech v pořadí již 45. sešit z edice AB.-Zet Pardubicka. Tématem této brožury je kdysi legendární pardubický hotel Veselka, který v minulosti nejednou hostil například prezidenta T.G.Masaryka, cestovatel Emila Holuba či skladatele Bedřicha Smetanu. Sešit vyšel přesně v den, kdy byl otevřen Palác Magnum, který nahradil budovu Veselky, která byla zbořena v srpnu 1972. Brožura popisuje historii objektu počínaje třicetiloetou válku, do které v místech někdejší Veselky stávala tzv. Horská brána, sešit se věnuje všem přestavbám a přístavbám v minulosti, zachycuje postupnou proměnu zájezdního hostince v nejluxusnější pardubický hotel se stovkou pokojů, nechybí řada dobových fotografií, plánků a firemní korespondence, kde nechybí například kopie koncesní listiny na provozování hotelu firmě A. Košťála či…

Chceme vás upozornit, že právě v těchto dnech vychází dotisk a doplněné vydání v pořadí druhého sešitu edice AB - Zet Pardubicka s názvem "Pamětní desky a jiné pamětní nápisy v Pardubicích". Tato publikace vznikla na základě sbírky Miloslava Huňáčka, který sepsal všechny nápisy na pamětních deskách a pomnících Pardubicka. Publikace je rozdělena do dvou částí. V té prvé je veřejnost seznamována s nápisy na území Pardubic včetně připojených obcí, další část pak obsahuje nápisy z ostatních obcí Pardubicka. Hned na počátku seznamuje autor čtenáře s textem nápisu na bronzové desce umístěné na Zelené bráně, kde mimo jiné stojí: "Zelená brána byla postavena jako součást městského opevnění po roce 1507. Po požáru města r. 1538 ji obnovil Mistr Jiřík v pozdně gotické podobě. Předhradí s renesanční atikou je ozdobeno reliéfem Ješek z Pardubic…

Chceme Vám představit další z edice AB - Zet Pardubicka, jejíž jednotlivé tituly můžete zakoupit v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v přízemí Evropského spolkového domu vždy v úterý nebo ve čtvrtek mezi 10 - 12 a 14 - 17 hodinou. Jako sešit číslo 3 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 1995 titul "Nová doba města Pardubic". Jak je uvedeno v úvodu, sešit vyšel u příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o Pardubicích a obsahuje stejnojmennou stať zasloužilého historika Pardubic Josefa Sakaře ze sborníku Padesát let městské spořitelny v Pardubicích 1886 - 1936. Jak uvádí v předmluvě sešitu Jiří Paleček, jedná se o Sakařovu neznámou práci a dá se považovat za stručné pokračování jeho obsáhlých Dějin Pardubic nad Labem. Novou dobou města Pardubic považuj Josef Sakař období po roce 1845, kdy do Pardubic přijel první vlak.…