Zprávy 11-12 / 1998

Kdysi dávno žil malý rod, který se usadil v pevnosti, obehnané jezerem. I tento rod měl svůj velký poklad. Nebylo to ani zlato, ani stříbro, byla to jejich kronika, do které od pradávna zapisovali všechny události svých předků, proto ji považovali za poklad.

Často se mne lidé ptají, proč a kdy jsem se začala učit esperantu. K tomu byl zvláštní důvod: V padesátých letech, když maminčin bratr s ženou ujeli do zahraničí, protože mu znárodnili závod a nám nic neřekl, aby nás ušetřil policejního vyšetřování, byl doma často nářek, zda ještě strýce uvidíme, zda nebyl na hranicích při útěku zastřelen atd. Asi po roce tatínkova sestra dostala pozdrav z Bombaye, kde poznala strýcův rukopis a na dotaz policie bez bázně odpověděla, že je to její bývalý obdivovatel - byla zpěvačkou v pražské opeře. Tak jsme se dozvěděli, že strýc žije, ale v daleké cizině, adresu jsme neznali. Ale doma opět nářek, že je tak daleko a že se už neuvidíme.

(příspěvek k portrétu) Máme-li pochopit dostatečně události let 1546 - 47, je třeba pečlivě vnímat i jakýsi prolog k nim, jenž se udál na začátku 40. let 16. století. Vévodí v něm výrazná osobnost dr. Václava Mitmánka, rodáka z Uherského Brodu, jenž v tomto období sehrál nespornou úlohu ideologa novoutrakvismu v Čechách. Proto se stává v letech 1543 - 44 obětí habsburské perzekuce, jež vrcholí jeho vypovězením z Čech a na začátku 50. let i dvěma pokusy zbavit jej života, v době, kdy žil na zámku Zarudz u Zborova na území dnešní Ukrajiny. Když r. 1931 vydal Kamil Krofta edici jeho listů otci Janovi z let 1533-531), konstatoval o jejich pisateli: ?Muž obecně málo známý, ačkoli jej sluší počítati k nejznamenitějším osobnostem předbělohorských Čech?2) a dále: ?muž jistě nevšedního ducha, velikých snah a vzácné mravní síly?.3) Uvážíme-li, že…

Jednou z hlavních složek životního prostředí je voda. Je důležitá pro život na zemi, neboť bez vody není život. Proto také čistota vod přitahuje naši pozornost a znečištění vodních toků nám působí velké starosti. Naším krajem protéká největší česká řeka Labe - Albis, kdysi stříbropěnná - ?vody tam jsou čisťounké a k lidskému užívání zdravé, rovněž ryby chutné a výživné?, tak píše Kosmas.

Písečné přesypy severně od silnice mezi Týncem nad Labem a Labskými Chrčicemi jižně od statku Svárava o ploše 24,2519 ha. Rezervace byla vyhlášena 9.7.1980 ONV Pardubice.

Lesní porost na kótě Homole severně od silnice Vysoké Chvojno - Štěpánovsko, asi 3 km SV od Vysokého Chvojna, o ploše 28,6950 ha, vyhlášeno 14. 3. 1955 Ministerstvem kultury v Praze.