Zprávy 5-6 / 2018

1.května ? na Svátek práce ? socialistické strany (ČSSD a čeští socialisté) uspořádali v zahradě Dělnického domu na Karlovině tábor lidu s průvodem, jehož se účastnilo 10 tisíc lidí (polovina žen). Šlo tak zatím o největší shromáždění v Pardubicích. Akce se účastnila i delegace městské rady, jež si také vyslechla projevy obou hostů z Prahy ? šéfredaktora ?Práva lidu? Josefa Stivína (1879-1941) a člena vedení českých socialistů dr. Emila Frankeho (1880-1939), jenž v září t. r. pomáhal ustavit v Praze t. zv. Socialistickou radu.

Vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. roku 1781 umožnilo, aby se tajní evangelíci, kteří setrvali ve víře svých předků, veřejně přihlásili buď k helvétské (reformované) nebo augsburské (luteránské) konfesi. Toleranční patent nepřinesl však obecnou svobodu ve věcech víry a náboženského přesvědčení, ani církevní rovnoprávnost.

Rád bych doplnil, že Kašparova letecká škola fungovala v roce 1911, nikoli 1912. Ing. Kašpar měl jediný hangár, který po přestavbě patrně existoval ještě v době jeho smrti, tedy v roce 1927. V srpnu 1911 shořely v Pardubicích dva hangáry, jeden patřil Čihákům, druhý Aviatickému družstvu, tedy neshořel Kašparův hangár, tím méně ?hangáry?. Při zmíněném požáru hangáru Aviatického družstva Ing. Kašpar přišel o jedno letadlo, další dvě mu ještě zůstala ? jedno v roce 1912 prodal do Japonska, druhé v roce 1913 věnoval Technickému muzeu v Praze. Toto zničené letadlo měl Ing. Kašpar pojištěno, takže škoda byla alespoň zčásti kryta pojistkou. Po ztrátě ?letadel? ( ale ve skutečnosti jen jediného letadla) nepřišel Ing. Kašpar na mizinu. Ostatně když v roce 1913 zemřel jeho otec, rodinný majetek, jehož část získal, obnášel, pokud si dobře pamatuji,…

(První a druhá návštěva) Se vznikem samostatné Československé republiky, jehož sté výročí si v letošním roce připomínáme, je neodmyslitelně spjata také osobnost prvního československého prezidenta ? Tomáše Garrigue Masaryka. V době výkonu prezidentské funkce se Pardubice dočkaly jeho návštěvy celkem čtyřikrát. I když to nebyly návštěvy první, vždyť Masaryk v Pardubicích byl již v prvních letech dvacátého století, bude jim na následujících řádcích věnována hlavní pozornost. Příjezd oblíbené a uznávané hlavy státu byl pro Pardubice vždy velkou událostí.

V pondělí 15.ledna t. r. slavnostně otevřeli hejtman Pardubického kraje M.Netolický a primátor města M.Charvát nový terminál J.Kašpara. Ač si p. hejtman dodatečně v MFD stěžoval na tupé nůžky při stříhání pásky, slavnostní večer proběhl velkolepým způsobem a ve znamení skutečnosti, že šlo o historický okamžik v dějinách města srovnatelný snad jen s napojením Pardubic na hlavní železniční trať (1845). Řekl jsem při této příležitosti východočeské televizi V 1, že to byl právě ing. Jan Kašpar, jenž byl roku 1918 pověřen jako člen t. zv. Leteckého sboru řízením výstavby pardubického letiště. Do roku 1919 došlo však jen k úpravám terénu a ?pro nedostatek materiálu? (P.Sviták) projekt skončil. Škoda jen, že osobní účast praneteře J.Kašpara dr. Evy Perrové se synem na slavnostním večeru nebyla více využita pozváním na pódium při stříhání…

Členská základna: Když jsme v roce 2016 zahajovali druhou padesátku naší činnosti, přál jsem nám všem, abychom se stali klubem pardubických patriotů, který bude důstojně reprezentovat pardubickou veřejnost a hájit její zájmy. To, jak tuto úlohu plníme, můžete posoudit sami. Já Vám mohu s radostí sdělit, že počet členů klubu se každým rokem zvyšuje, a to již od roku 2015.

Víte proč se lesu v blízkosti sídliště Dubina říká Bělobranská dubina? Tento svůj název má proto, že se do těchto míst chodívalo v minulém století Bílou bránou na výlety. Podobně jako Zelenou bránou se výletníci pouštěli do Zelenobranské dubiny u Svítkova.

V letošním roce si připomínáme dvojnásobné výročí básnířky, prozaičky a překladatelky Ludmily Maceškové, která své mládí prožila v Pardubicích. Básnířka je však v našem povědomí známa pod mužským uměleckým jménem Jan Kameník.

(černý den železnice v Pardubicích, neděle 13. 5. 1928) Prudkou a dlouhotrvající odezvu měl vzrušující případ vykolejení (vyšinutí) vlaku mezi občanstvem netoliko v Pardubicích, ale v celém širém okolí!