Zprávy KPP

Rok 1932, pokračování Chtěl rozbít restauraci na nádraží. František Jiran, stavební dělník z pardubické karantény, se dostavil v noci ze soboty na neděli 14. 8. do nádražní restaurace v Pardubicích, „kde ve stavu podnapilém dožadoval se, by mu bylo nalito.“ Když mu hostinský odmítl nalít „hulákal a vyhrožoval, že restauraci rozbije.“ Bezvýsledně se ho pokusil uklidnit i vrátný Dvořák. Vše musel vyřešit zavolaný strážník. O opět zajíc! (tedy vlastně králík). Dne 12. 8. Karel Ponec, dělník v Pardubicích, chytil ve Štrossově ul. zaběhlou velkou hnědou králičí samici, kterou sebral a nechal si ji. Samice patřila dělníku Škodovi, zaměstnanci známé pardubické firmy Josef Černohous (továrna na košťata a kartáčnické zboží – poznámka P. B.) Ten se také dožadoval, když se na vše přišlo, aby mu Ponec samici vrátil. Avšak ten mu…

Odpor proti německé okupaci vyjadřoval český i slovenský lid velmi vytrvale a statečně. Nejslavnějším činem bylo provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Atentát provedli stateční parašutisté vyslaní z Anglie Jan Kubiš a Josef Gabčík v květnu 1942. Češi tak celému světu ukázali, že za svoji svobodu proti okupantům bojují. V reakci na atentát nacisté dále zavraždili přes patnáct tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942). Zároveň atentát vzbudil ve světě takový ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích, což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu. Okupanti svůj teror částečně zmírnili po dopadení atentátníků dne 18. června 1942 v kryptě…

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme se již seznámili s tím, jak vznikalo výstaviště v dnešních Tyršových sadech, představili jsme si také jednotlivé pavilony. Tématem dnešního pokračování budou akce, které se na výstavišti v průběhu čtyř měsíců nejen na výstavišti konaly. Jak již bylo zmíněno, Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu republiky Československé byla zahájena v neděli 31. května 1931. O významu této akce svědčila skutečnost, že se o zahájení postaral prezident republiky T. G. Masaryk. Ten do Pardubic přijel již v sobotu 30. května, když byl ve večerních hodinách slavnostně přivítán na Pernštýnském náměstí. Zde shlédl vojenskou přehlídku uspořádanou na jeho počest a noc strávil jako první host v nově zbudovaném hotelu Grand. Ještě před tím však vyslechnul koncert vojenské hudby ppl. č. 4 z Hradce Králové…

Před 100 lety: 1. 7. 1911 – převzalo město Pardubice do své správy elektrárnu v Karlově ulici. 1. 7. 1931 – Ve Svítkově otevřen poštovní úřad Pardubice 4. Před 260 lety: 2. 7. 1751 – postihl dnešní Pernštýnské náměstí požár, který úplně zničil patnáct domů. Požár způsobil měšťan Karel Duprée. Před 100 lety: 16. 7. 1911 – První veřejnou leteckou produkcí se Eugen Čihák, bratranec Ing.J.Kašpara, představil v Poděbradech. Před 90 lety: 23. 7. 1921 – Odpoledne shořela střecha nad branou hradu na Kunětické hoře. Před 70 lety: 28. 7. 1941 – Hotel „GRAND“ přejmenován na popud okupantů na „VIKTORIA“.

Známka připomínající 100. výročí prvního veřejného letu Jana Kašpara vyjde 5. června 2011. jejím autorem je Pavel Sivko, dalším pak (rozkresba známky a obálka prvního dne) pak Bedřich Housa. Rytiny provedl Jaroslav Tvrdoň. Dá se říci, že graficky i barevně je to známka dobře provedená a jistě potěší filatelisty i veřejnost.

Od dneška je v prodeji pamětní stříbrná mince k výročí 100 let od prvního dálkového letu Jana Kašpara. Minci v hodnotě 200 korun vydává Česká národní banka.Ústředním motivem pamětní stříbrné dvousetkoruny je letadlo vyobrazené v letu na lícní straně mince. Pod kašparovýn strojem je obrys Pardubic s dominantní Zelenou bránou, nad letounem je obrys pražských Hradčan. Hlavním motivem rubové strany je vrtule letadla v rozfázovaném pohybu. Autorem grafického návrhu je Josef Šafařík. Mincí v běžné kvalitě bude vyrobeno 7 800 kusů, ve špičkové kvalitě s leštěným polem mince a matovým reliéfem 11 600kusů.

Pan Martin Kindernay vcelku nedávno „obsadil“ i se svým „leteckým cirkusem“ sportovní letiště pod Kunětickou horou a někdy na podzim loňského roku vystoupil s myšlenkou, že tam zřídí jakési „Kašparovo letecké muzeum“. V souvislosti s tím se v pardubickém tisku v únoru 2011 objevily články, v nichž je mimo jiné použito zmatené označení Kašparova letadla, s nímž náš první letec letěl z Pardubic do Prahy, i repliky, kterou pan Kindernay má. Označování Kašparových letadel je vůbec problematické, neboť sám aviatik patrně nikdy žádné nepoužíval. A tak třebas i v tak vážené instituci, jakou je Národní technické muzeum, po desetiletí visela u letounu popisná tabule, jež letoun označovala jako „Letadlo Blériot Ing. Kašpara z r. 1910“. Pravda je, že se jedná o letadlo Ing. Kašpara a že drak letounu byl postaven v roce 1910. Není to však…

K shromáždění následujících indicií mě přivedla votivní deska nad severním portálem vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, jež jednoznačně hovoří o zámku, městě a klášteru. Nad římsou severního portálu datovaného rokem 1519 je mezi dvěma žlábkovitými lisenami zasazena mramorová votivní deska. Tato deska je zhotovena italskými kameníky vynikající úrovní o rozměrech: výška 233 cm, šířka 195 cm. Horní třetinu votivní desky zabírá devítiřádkový nápis gotickou minuskulí o znění: „Wylem z Pernsstayna a na helffensstaynie . byl. hoffmi / strem . naywyssim kralovstwy . czieskeho. XXVIII leth / potom . vrzad . zdal Wladislawowi krali vherskemu / A czieskemu zc . pronedostatek zdrawi y leth swych ten / tento zamek y toto myesto wystawiel . y klasster tento / kupohrzebu rodu swemu vdielel Acz se kdo toho . rodv chczetv. klasti …

Stavby železničních tratí znamenaly pro rozvoj měst a obcí začátkem 19. století velký význam. Pardubice měly štěstí, že trať z Prahy do Olomouce a Vídně byla naplánována přes Pardubice (1845). Nová trať přivedla do Pardubic nejen podnikatele, ale i budovatele nových průmyslových podniků. Proto lidé ve městě i okolí nalézali dostatek pracovních příležitostí a nelze se proto divit, že počet obyvatel rychle rostl. Kolem roku 1900 se Pardubice staly co do počtu obyvatel největším východočeským městem. Výstavba dalších tratí dále pokračovala. Již v roce 1859 byla otevřena trať Pardubice – Liberec, tedy trať, která spojila dvě silná průmyslová města. Tím byla zajištěna doprava surovin a uhlí pro továrny ve východních Čechách. I obyvatelé východočeských měst mohli přestoupit na pardubickém nádraží a cestovat dále do Prahy, Olomouce…

1. Fotografie z nácviku na tělovýchovnou akademii Sokola Pardubice I pořízené neznámým fotografem na střeše pardubické sokolovny Na Olšinkách kolem roku 1935 (archiv J. Štěpánka a V. Tomka) Zleva: Jarmila Košťálová – Udržalová (*10. 4. 1907 – †30. 11. 1986) – dcera Františka Udržala, ministra národní obrany a předsedy vlády v letech 1929- 1932), žena pardubického hoteliéra Arnošta Košťála (svatba 24. 4. 1928), popraveného nacisty za spolupráci s pardubickou paraskupinou „SILVER A“ na pardubickém Zámečku (7. 2. 1942). Díky fingovanému rozvodovému řízení zachránil ženu i tři děti (Arnošt *1929, Mariana *1930, Anna *1941) před popravou či vězením. Jarmila Weberová – Vejtrubová (*1913(?) – †(?)) Vlasta Poláková – Růžičková (*1912 – +1999) – žena známého pardubického tělovýchovného pracovníka Jiřího Poláka.