Zprávy KPP

U vchodu od pardubické nemocnice je pamětní deska připomínající čtyři zaměstnance, kteří položili život za války. Na desce čteme: ?Našim umučeným zaměstnancům. Věrni zůstaneme. 1939 ? 1945? Třetí v pořadí je uvedeno OLDŘICH KRAMPOL.

Ve druhé polovině února 1933 proběhlo v 66 obcích pardubického okresu (politický okres) 125 domovních prohlídek (105 kladných, 22 záporných). Paní Berta Kučerová dostala pokutu 2000 Kč (při nedobytnosti 5 dní vězení) za chování při domovní prohlídce 22. února. 19) Podle hlášení policejního rady dr. Miloslava Preiningera, zetě guvernéra Podkarpatské Rusi Rozsypala, prezídiu policejního ředitelství v Praze z 23. 2. 1933 zbývalo provést ještě 18 prohlídek, jež Preininger plánoval právě na 23. únor.

V květnu loňského roku 2003 tomu bylo 80 let, kdy Pardubice hostily velmi významnou návštěvu ? francouzského maršála Ferdinanda Foche (1851-1929), hrdinu první světové války.

V úvodu naší vzpomínky na významného přeloučského okresního starostu Josefa Komárka bych chtěl jen krátce připomenout situaci politické (státní) správy a samosprávy ve druhé polovině 19. století (tj. ještě za Rakouska ? Uherska), která se přímo dotýkala města Přelouče a jeho zájmového území. Přelouč byla od roku 1850 sídlem soudního okresu (až do roku 1960); přes veškerou snahu se však nestala sídlem politického okresu. Žádost o zřízení okresního hejtmanství byla poprvé podána již v roce 1866; částečně naplnění se tomuto snažení dostalo však až v prosinci roku 1913, kdy začala v našem městě úřadovat politická expozitura pardubického okresního hejtmanství (byla zrušena ke dni 31. prosince 1928).

V roce 1924 byl založen zpěvácký spolek ?Pardubické pěvecké okteto?, jehož dirigentem od počátku byl odborný učitel Jan Koller. Pardubické pěvecké okteto (PPO) se věnovalo výhradně mužskému zpěvu sborovému. Bylo to pružné těleso, jež se osvědčilo při každé příležitosti. Vzhledem k tomu, že mělo možnost rychlého nacvičování, bylo vždy pohotově, kde bylo v Pardubicích i jinde třeba. Jeho zásluhou byly uváděny na program cenné sbory autorů moderních i mladších jako Kálíka, Axmanna, Jeremiáše, Aima, Křičky, Spilky, Janáčka, Nováka, Suka, dr. Plavce aj. V době oslav tvůrce národní hymny (r. 1934) oslavil PPO v Osicích koncertem (provedena mše in C. Dominika Škroupa) a zpěvem v přírodě ? před Škroupovým rodným domem 100 let české hymny.

Pamětní desky se většinou umísťují na zdech budov, aby byly na očích co největšímu počtu kolemjdoucích. Výjimkou z tohoto pravidla je určitě pamětní deska, která od poloviny března připomíná den, kdy první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zakládal v Pardubicích Českou stranu pokrokovou. I když i tuto desku určitě uvidí spousta lidí, je totiž přímo ve velkém sále Gourmet restaurantu Alfrédo na třídě Míru.

V sobotu 13. března 2004 odhalili bývalí příslušníci Pomocných technických praporů ? Vojenských táborů nucených prací a členové Konfederace politických vězňů na budově bývalého okresního úřadu pamětní desku. Bronzová deska, kterou vytvořil sochař Josef Procházka, bude trvalou připomínkou na 280 000 odsouzených a 248 popravených lidí. Ve věznicích bylo 4000 lidí mučeno či zastřeleno. Ve vojenských táborech nucených prací prošlo ?převýchovou? 60 000 mužů.

Není to tak ?dávno?, kdy jsme blahopřáli panu Oldřichu Ullrichovi ze Sezemic k pěknému jubileu ? osmdesáti let. (viz Zprávy roč. 1994 č. 3/4). A teď přicházíme s gratulací k devadesáti letům (nar. 1. 5. 1914). Jak ten čas neuvěřitelně letí! Ale proč běží tak rychle? Obvykle těm lidem, kteří jsou neustále činní a pracovití a nezdá se, že by stárli. A to můžeme plně říci o našem příteli, spolupracovníkovi a členovi redakční rady ZPRÁV Klubu přátel Pardubicka, panu Oldřichu Ullrichovi.

25. května 2004 bude tomu již 5 let, co zemřel primář MUDr. Antonín Vykydal, první přednosta samostatného infekčního oddělení v pardubické nemocnici. Narodil se 21. dubna 1914 v Kroměříži, kde vystudoval gymnázium. Patřil ke generaci vysokoškoláků, která musela za německé okupace v listopadu 1939 opustit vysoké školy. V té době měl již těsně před promocí na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Také on byl uvězněn na dva a půl roku v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce 30. října 1945 dokončil studia a byl promován.

Klub přátel Pardubicka chce zachránit školu, ve které studoval první aviatik Jan Kašpar. Stará reálka v Pardubicích, již několik let opuštěná, je vnímána roduvěrnými Pardubáky jako kulturní památka. Patří totiž k historickým tradicím města. Obecní zastupitelstvo Pardubic předložilo žádost o zřízení vyšší reálky ministerstvu vyučování 29. prosince 1862, kladně byla žádost vyřízena 2. dubna 1863.