Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

TAK UŽ TADY MÁME KRAJSKÝ SOUD?

obrázek k článku

V říjnu roku 2016 byla dokončena rekonstrukce budovy na nábřeží Chrudimky v ulici Na Třísle čp.118 pro Krajský soud. Nad vchodem do budovy je nápis KRAJSKÝ SOUD, ale na tabulce vedle vchodu je: Pobočka Krajského soudu Hradec Králové. Máme zatím budovu Krajského soudu, ale Krajský soud nikoliv. Na otázku, kdy bude tento rozpor vyřešen, bylo neoficiálně řečeno, že asi nikdy. Je to opět jeden z ?divů Pardubic?, které za minulého režimu zaznamenával nebožtík Miloslav Huňáček, jež nejenže někde přetrvávají, ale nové si patrně zřizujeme. Historie tohoto je pozoruhodná, zaslouží připomenutí aspoň ve Zprávách. Historici se jí asi zabývat nebudou?


Duby a Pardubice

obrázek k článku

Jméno našeho města je asi zavádějící pro většinu lidí. Odvozují jej od dubů. Patří k Polabí odjakživa. Dnes duby považují za své stromy především Němci, ale i některé severské národy. Málokdo však ví, že bývaly posvátným stromem Slovanů a že dnešní pojetí národních stromů vznikalo až v době romantismu a národního obrození během 19.století. Určitě na volbu měla vliv i snaha Čechů vyčlenit se z germánského vlivu. Byla tedy zvolena lípa, další ze stromů k naší zemi patřící. Dřevin patřících k dubům je na Zemi celkem asi 600 druhů a obývají všechna podnební pásma. Těch v našich končinách najdeme jen několik, asi 8 druhů. Především je to druh zimní, zvaný též drnák ? Quercus petraea. Přirozeně se vyskytuje v podhůří, asi do 600 metrů nad mořem. Korunu má spíš vejčitou, jeho plody ? žaludy - jsou přisedlé k větvičkám a staré listí shazuje až v…


ČLENOVÉ KPP SE VYDALI ZA FRESKAMI VOJMÍRA VOKOLKA

obrázek k článku

Pardubický rodák akademický malíř Vojmír Vokolek (1910-2001) se v letech 1958-1983 věnoval tvorbě kostelních fresek a vyzdobil tak 10 kostelů, většinou na Pardubicku. Fresky jsou malovány ?primitivním realismem?, jsou zaplněny lidmi v civilním oblečení, Kristus nebo apoštolové jsou oblečeni do kalhot a halen. Jeho díla vyvolávala často mezi farníky nespokojenost, nechtěli aby obrazy ukazovaly Krista a jeho učedníky jako prosté chlapíky. První výlet byl směrován do kostela sv. Petra a Pavla v Dřítči, který malíř vyzdobil dvěma monumentálními freskami.


SPLACENÝ DLUH MISTRU ART-DECA JAROSLAVU HOREJCOVI

obrázek k článku

Na konci roku 2016 a v lednu t.r. proběhla v domě U kamenného zvonu v Praze souborná výstava sochaře Jaroslava Horejce (1886-1983), přítele architekta Ladislava Machoně, díky němuž Horejc ozdobil budovu úřadů (magistrátu a Krajského úřadu u Východočeského divadla, tenkrát budovu Ředitelství pošt a telegrafů, svými impozantními zubry u vchodu, evokujícími slavnou pernštejnskou minulost našeho města. J.Horejc pocházel z rodiny pražského hodináře, v níž se narodil 15.června 1886 . Na první pokus byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (UMPRUM) do sochařského ateliéru prof. Stanislava Suchardy ( m. j. autora chystaného Husova pomníku v Pardubicích). V roce 1910 začal J.Horejc na UMPRUM i vyučovat. Mezitím absolvoval řadu studijních cest (Německo, Itálie, Francie, Dalmácie, Černá Hora). Měl velmi široký záběr činnosti, kromě…


K ŽIVOTOPISU A.VOLKA

obrázek k článku

Alois Volek se narodil 11.5.1916 ve Vídni. Žil a vyrůstal v Opatovicích nad Labem se svým otcem Janem, matkou Aloisií a sestrami Janou a Zdenou. 1/ J.Volek byl úředníkem v pracovně / reformní škole v Pardubicích. Alois maturoval na pardubickém gymnáziu 22.6.1934 spolu s Bohumilem Pospíchalem. Jeho třídním byl PhDr. Jaroslav Hrabák, který tam učil dějepis a zeměpis v letech 1930-1939. Podle jiné zprávy ve skutečnosti bydleli v Králíkách a do Opatovic se přestěhovali až po německé okupaci v září 1938. Po maturitě na gymnáziu A.Volek vstoupil do armády a studoval na vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Stal se armádním důstojníkem a sloužil v 3. horském pluku ve Vysokých Tatrách.


O ČEM BY MOHL VYPRÁVĚT PARDUBICKÝ ZÁMEČEK

obrázek k článku

O pardubickém Zámečku, dřívější Larischově vile, jsem slýchávala od své matky již v dětství. Někdy v roce 1944 se otec nevrátil ze zaměstnání na pardubickém nádraží a kdosi jí přišel vyřídit, že jej přímo z práce odvezlo gestapo na pardubický Zámeček. Všichni tehdy věděli, co to znamená; koho odvezli na Zámeček, ten se už nikdy domů nevrátil. Otec měl ale štěstí, nezastřelili ho hned, jako se dělo v době heydrichiády, ale po nějaké době ho převezli na Pankrác a tam čekal na soud. Po soudu jej transportovali do káznice v Německu. Z vyprávění vím, že mu matka na Zámeček dovezla několik balíků s jídlem, její rodiče měli hospodářství, na venkově nebyla o potraviny nouze jako ve městech. Mámě bylo tehdy čtyřiadvacet, byla štíhlá a hezká, pro jistotu se vždy nafintila a načesala, aby se německé stráži líbila, aby si od ní balíky pro jejího…


Z VÝBORU KPP

obrázek k článku

V dnešní zprávě o činnosti výboru Klubu přátel Pardubicka Vám přiblížím činnost, kterou se oceňuje přínosná práce občanů pro město. Výbor KPP navrhl na ocenění nejvyšší, ocenění čestným občanstvím města Pardubice svého člena a dlouholetého redaktora našich Zpráv, PhDr. Jiřího Kotyka PhD. Tato nejvyšší pocta je udělována za zcela mimořádné zásluhy o město Pardubice, a to zejména žijícím slavným rodákům, významným osobám a zahraničním hostům. Náš návrh se setkal s pochopením komitétu pro udílení ocenění města Pardubic, ale i Zastupitelstva města a PhDr. Jiří Kotyk byl jednohlasně schválen k ocenění. Společně s ním se stal čestným občanem města Pardubic PhDr. František Šebek, historik. Další činností, které jsme se jako výbor KPP aktivně zúčastnili, bylo zřízení hrobů v péči města Pardubice. Označení hrobového místa termínem ?Hrob v péči…


Mých sedmdesát návštěv Velké pardubické

obrázek k článku

Hned v prvním řádku se musím pochlubit. Návštěvu Velké pardubické jsem od války (připomínám, že od II. světové) vynechal jen jednou. Bylo to v roce 1971, kdy po druhé dovedl vítězně do cíle Václav Chaloupka svého Koroka. V sobotu jsme s atletickými dorostenci Dynama Pardubice vyhráli stříbrné medaile v přeboru družstev v Košicích a při hlasování, zda se vrátit do Pardubic nebo v neděli při zpáteční cestě zdolat Velký Choč, jsem prohrál. Takže pokud jsem to dobře spočítal, tak jsem byl v letošním roce na ?své? sedmdesáté Velké pardubické. Ale teď od počátku, tedy od první poválečné Velké v r. 1946. Na závodiště jsme šli s tátou pěšky přes celé Pardubice. Mně bylo deset, otec dělal jako druhé zaměstnání sportovního redaktora. Na závodiště se valily davy diváků, natěšených po dlouhé přestávce. Městská doprava nebyla, všichni museli z…


MEMORIÁL JIŘÍHO KRISTIÁNA LOBKOWICZE SE JEZDIL NA DOHLED OD ZÁMKU

obrázek k článku

Na počátku 30.let 20.století byl v Pardubicích velice populární motocyklový sport. Po prvních úspěšných ročnících závodů o Zlatou přilbu pojala v dubnu roku 1932 pardubická skupina členů Ligy čsl. motoristů v čele s Františkem Hladěnou záměr uspořádat nový závod, tentokrát na regulérní škvárové ploché dráze po vzoru anglické dirt track. Pro její výstavbu zvolili nově vybudovaný Všesportovní stadion. V květnu celým národem otřásla tragická smrt slavného automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze při závodech v Berlíně a pardubická skupina rozhodla, že nově vystavěná dráha i závod ponese jeho jméno.


Co možná z dějin Pardubic neznáte

obrázek k článku

Víte, proč se Tyršovým sadům říká "Jiřinky"? Až do dvacátých let 20. století sloužila plocha pod zámkem jako močál a skládka odpadů a byla navíc každoročně zaplavována povodní. Při přípravě výstavy tělovýchovy a sportu v roce 1931, zde bylo zatlačeno 3600 dřevěných pilotů a voda byla svedena do jezírek. Byla provedena výsadba včetně jiřinek. Celý park měl rozlohu 70 510 m2. Jiřinky se postupem času vysazovaly ve stále větší míře, v době největšího rozkvětu jich zde bylo okolo 960 druhů a docházelo i k výměnám s cizinou. V 60. letech došlo ke zrušení pokusné jiřinkové zahrady a zachoval se jen malý zbytek.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem