Zprávy KPP

Městské zřízení a „Majestáty“ Zeptáme-li se na právní ponaučení, která měli k dipozici naši předkové v 16. století, nebude pro nás jistě překvapením, že jedny z prvních jsou spojeny s rodem pánů z Pern štejna. Poměrně nevýznamné Pardubice se díky panu Vilémovi a jeho synům Vojtěchovi a Janovi staly v průběhu první poloviny 16. století nejen centrem rozrůstajícího se pardubického panství, ale také rezidenčním sídlem tohoto rodu v Čechách. Pokud měly plnit funkce, které se s ohledem na jejich status očekávaly, musely být vzorem nejen svou výstavností a reprezentativností, ale také svým právním uspořádáním. Nejvýznamnějším počinem v tomto ohledu bylo bezpochyby vydání městského zřízení 18. října 1512. O tři léta později bylo zapsáno do nově založené městské knihy1, jejíž úvodní zápis informuje o tom, že Pardubicím měla být…

Velmi mne jako rodáka z Pardubiček zaujal článek pana Františka Hlubockého Podzimní výšlap 2012 v čísle 3–4/2013. Vzal jsem foťák a protože jsem v oné lokalitě byl naposledy v roce 1949, žasnul jsem hned za hřbitovní zdí. Divoká příroda bez zásahu člověka jen se zbytky ohňů bezdomovců a „vybydleným“ strážním domkem. A fascinující pohled z výšky mostního pilíře do míst, kde kdysi byla velká vodní plocha a nyní se tu Chrudimka jen stěží prodírá džunglí vegetace. Pohled z téhož mostního oblouku v roce 1937, kdy jsem na vojenské cvičiště Na Sutinách chodil jako pětiletý v zimě sáňkovat pod strážní domek a v létě se učil plavat v Chrudimce o kousek dál po proudu, byl podstatně jiný. Chrudimka, jak dokládají i mapy, směrem k vojenské plovárně dosahovala šířky až 50 metrů, vojenský bagr stále čistil dno, břehy byly široké, travnaté,…

Paní Janě je 66 let. Žije sama a pouze pravidelně dochází za svou matkou trpící Alzheimerovou chorobou. Paní Jana má malý důchod a stále nevychází s penězi. Bydlení v dvoupokojovém bytě je pro ni příliš nákladné, musela si dokonce vzít půjčky. Péči o svou matku už přestává zvládat a neví si rady. Obrátila se proto na Poradnu Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (dále NRZP ČR) pro Pardubický kraj, kde ji poradkyně informovala o možnosti požádat úřad práce o příspěvek na bydlení. Dále se v poradně dozvěděla, že její maminka může pobírat příspěvek na péči a další dávky a že z tohoto příspěvku mohou být pro ni hrazeny i služby . Dostala kontakt na pečovatelské služby, které působí v místě bydliště matky. Byla informována o možnostech umístění matky do domovů pro seniory. Právník poradny jí bezplatně poradil, jak řešit…

Ohromný zážitek připravil třetí únorový čtvrtek členům pražské pobočky český herec a dabér Dalimil Klapka. Je to rodák z pražského Smíchova (1933) a do našeho regionu se hlásí proto, že se oženil s přeloučskou rodačkou Stanislavou Klapkovou, rozenou Rutovou (1933). Dnes se už málo ví o jeho dědečkovi Ing. Svojmíru Mikulíkovi, který spolu s prof. Heroutem vytvořil českou těsnopisnou soustavu. Jako tříletý chlapec přednesl Dalimil v loutkovém divadle na Mrázovce básničku a potlesk, který sklidil, v něm zanechal silný dojem, takže si přál jeho opakování, a tím přilnul k divadlu.

Ve čtvrtek 21. února se příznivci fotbalu naposled rozloučili se Zdeňkem Zikánem (10. 11. 1937 – 14. 2. 2013). S fotbalem začínal v pražském Motorletu, odkud přes Spartu přišel v roce 1957 do Dukly Pardubice, hrající I. ligu. Po jejím sestupu přešel do Spartaku Hradec, se kterým se stal mistrem ligy a hrál zde až do roku 1970. V I. lize sehrál 195 utkání a vstřelil 68 branek. V reprezentaci ČSR debutoval v r. 1958 ve vítězném utkání se SR Německo a pak vynikl na mistrovství světa ve Švédsku. Ve třech zápasech opět s Německem, Argentinou a Severním Irskem vsítil čtyři branky. Jeho reprezentační kariéru přervalo těžké zranění v přátelském utkání a také asi jeho působení mimo Prahu. Aktivně hrál Zdeněk do svých 54 let, pak působil jako trenér mládeže i A týmu v Pardubicích. V roce 2004 dostal Cenu Václava Jíry za zásluhy…

Za vzácným člověkem, kamarádem a bratrem JUDr. Miroslavem Jarouškem, „pétépákem“, který zemřel 3. února 2013 v nedožitých 89 letech. Po studiích na právnické fakultě UK Praha byl povolán v polovině listopadu 1950 do Sv. Dobrotivé a pak do dolů na Ostravsko na důl Hedvika. V roce 1953 byl propuštěn do civilu. Protože nemohl vykonávat práva, nastoupil jako Pražák na brigádu do kladenských dolů. Později nalezl uplatnění ve stavebnictví v různých profesích, jako manuelní a později jako technický pracovník. Padesátá léta, léta třídního boje a nenávisti tak poznamenala celý jeho aktivní život. V devadesátých letech byl jedním ze zakládajících členů Okresního klubu PTP–VTNP Pardubice. Po téměř třiadvacetileté spolupráci ve Svazu PTP–VTNP, Okresního klubu Pardubice, jako člen a místopředseda výboru získal přízeň městských…

Ve věku 83 let zemřel Miloslav Kment, který se svými čtivými články, glosami, poznámkami a jinými žánry nesmazatelně zapsal do obsahové tvorby Týdeníku Pernštejn. Miloslav Kment, holický patriot, byl také iniciátorem výstavby zdejšího kulturního domu, jeho prvním ředitelem a autorem řady publikací nejen o Holicích a jejich okolí. Rodinní příslušníci a veřejnost se naposledy s Miloslavem Kmentem rozloučili v sobotu 2. února ve velkém sále Kulturního domu města Holic.

Přelom roku nebyl pro Východočeské divadlo z hlediska jeho hereckých osobností příliš šťastným obdobím, respektive byl velmi smutný! Před Petrem Hübnerem do hereckého nebe odešla i herečka Eliška Kachyňová-Kuchařová, která zemřela 24. prosince 2012 v Lázních Letiny. Eliška Kuchařová se narodila 3. října 1928 v Pyšelích u Prahy, po válce se přihlásila na Pražskou konzervatoř, jejíž část se v roce 1947 přeměnila na AMU. Vystudovanou herečku pak angažoval legendární E. F. Burian ve svém divadle.

Východočeské divadlo se zármutkem oznamuje, že v sobotu 5. ledna 2013 po krátké těžké nemoci zemřel dlouholetý člen uměleckého souboru divadla, pan Petr Hübner. Patřil pětatřicet let k oporám souboru Východočeského divadla Pardubice, s kterým spojil celou svou úspěšnou hereckou kariéru. Narodil se v roce 1946 a hned po ukončení studií na brněnské JAMU nastoupil v sezóně 1969–70 do pardubického angažmá, v němž setrval až do roku 2004. Z bezpočtu rolí, které ve Východočeském divadle odehrál, připomeňme alespoň Maria v Malajském šípu (1971), vodníka Michala v Lucerně (1976), Tuzenbacha ve Třech sestrách (1978), Kiliána v Paní Marjánce, matce pluku (1978), Jacka v Charleyově tetě (1982), Francoise Villona v Baladě z hadrů (1983), Jaroslava v blázinci v prvním poschodí (1984), Gala Petera v Severu proti jihu (1987), titulní roli v…

Pan profesor MUDr. Vladimír Bartoš, DrSc. se narodil r. 1929 v Pardubicích. Po maturitě na pardubickém gymnáziu byl přijat ke studiím na Lékařské fakultě Karlovy Univerzity v Hradci Králové; studia dokončil v Plzni. Po promoci nastoupil do krajské nemocnice v Karlových Varech, ale již roku 1956 zahájil svoji odbornou vědeckou a pedagogickou kariéru na I. interní klinice v Hradci Králové. Profesor MUDr. Bartoš byl záhy jedním z pilířů I. interní kliniky, nejen jako neobyčejně široce vzdělaný internista, ale především díky svým aktivitám vědeckým ( ve středu jeho zájmu tehdy se rozvíjející pankreatologie, hepatologie, nefrologie a zvláště problematika hemodialýzy a konečně lymfologie, kde jsou dodnes jeho prioritní práce citovány). Nebyl jen vynikajícím odborníkem a vědcem, ale byl i vynikajícím pedagogem. Učil své studenty…