Zprávy KPP

První leta 14. stol. na Pardubicku ve znamení válečného ruchu V prvních letech 14. století bylo i Pardubicko zasaženo po vymření Přemyslovců boji o český trůn. Římský král Albrecht po smrti svého syna Rudolfa chtěl zajistit český trům svému rodu. Přivedl do Čech desetitisícové vojsko a zaujal pozice nejprve mezi Kutnou Horou a Kolínem. Dne 5. října 1307 již byl u Opatovic. Zde nalezl pomoc od Alžběty, vdovy po Rudolfovi. Albrechtovi švábští žoldneři obsadili věnná města Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto a Poličku. Odtud jejich houfy vyrážely do bojů proti Jindřichovi Korutanskému a v okolí Pardubic se dopouštěly loupeží a pustošení. Koncem r. 1307 sice Albrecht z Čech odejel, ale posádky ve městech zanechal a ty stále pro kraji loupily a šířily zkázu. Počátkem r. 1308 se lid z okolí Pardubic začal organizovat k odporu. České…

Proběhla 24. srpna 2008 dopoledne u příležitosti svatobartolomějského posvícení, jež splynulo s pravým posvěcením dvou nových zvonů – Arnošta z Pardubic a Viléma z Pernštejna. Celý obřad vedl arcibiskup Mons. Diego Causero /nar. 1940/, bývalý apoštolský nuncius v Kongu a Sýrii, t.č. v ČR. Zvony posvětili a bohoslužbu s ním dále vedli arcibiskup Karel Otčenášek, diecézní biskup Dominik J. Duka, OP a světící biskup Josef Kajnek. Sv. čtení přednesli vicehejtman Pardubického kraje ing. Roman Línek /KDU/ČSL/ a paní Polyxena Czerninová, roz. z Lobkowicz, nejbližší příbuzná rodu Pernštejnů. Její manžel Theobald hrabě Czernin proto přijal kmotrovství zvonu Vilém z Pernštejna. Oba zvony darovali městu Eva a Josef Horákovi z Pardubic. Slavnosti se též zúčastnil primátor města Pardubic ing. Jaroslav Deml /ODS/ s chotí. V koncertu duchovní hudby…

K článku „Pardubického deníku“ dodáváme: Když jsem psal svou disertační práci o F. K. Potěšilovi /obhájena v červnu 2008 na FF Univerzity Hradec Králové před vědeckou radou oboru historie/, zjistil jsem, že na Magistrátu města Pardubic je k dispozici pouze Pamětní kniha města Pardubic 1934–65 /780 s./ Řídící učitel F. K. Potěšil /1864–1935/ byl pověřen vést městskou kroniku dvakrát: poprvé roku 1898, když 27. 1. t. r. přijala městská rada usnesení č. 667 o zlepšení kronikářské práce, podruhé na konci roku 1924 spolu s F. K. Rosůlkem. V prvním případě Potěšil doplnil do tzv. staré pamětnice, tj. do „Memorabilien der Stadt Pardubitz“ Vincence Kablika období let 1890–94 /s. 607 –762/. Pro další zápisy musela být založena kniha nová, jež byla až do léta 2008 fyzicky nezvěstná. Z nálezu M. Mandyse vyplývá, že ji přes období druhé světové…

Pod vlivem vlastní zkušenosti jsem se pokusil opravit starou antickou moudrost o múzách, které jsou umlčovány zbraněmi. Zároveň se však ukazuje, že lidé deptaní válkou si múz více váží, je vyhledávají a jimi se utěšují. Ve svých vzpomínkách se vracím do doby válečné, kdy se mnozí z nás mladých nadchli pro múzu Euterpé a jí dle svých možností sloužili. Proč právě jí? Odpověď je jednoduchá: naši němečtí „ochránci“ nám zakazovali téměř vše, ale hudbu alespoň tolerovali. Mohli jsme se tedy scházet, muzicírovat a těšit se na očekávanou svobodu. Pro takové snahy byl příznivý zejména rok 1944, a to ze dvou důvodů. Náš národ si připomínal dvojí výročí Bedřicha Smetany (1824 – 1884) a německá armáda ustupovala do „předem připravených pozic“. Bedřicha Smetanu jsme směli slavit veřejně a Němci patrně nechápali, že takto projevujeme i radost z…

Tyto zajímavosti, které zpracovávám jako koníčka od roku 1994, jsem prozatím ukončil u svazku čís. 100 – Jan Kašpar. Pro celou fotodokumentaci jsem spotřeboval 68 filmů černobílých a 80 filmů barevných, což znamená přes 5000 snímků, doplněných odpovídajícím textem. Tato dokumentace zachycuje každodenní život našeho města, včetně dalších 18 obcí. Fotografoval jsem samozřejmě již před rokem 1994, kdy jsem řadu snímků z tohoto období využil i pro tyto Pardubické zajímavosti. Začínal jsem fotoaparátem „SMENA“, na který nedám dopustit a který jsem zapomněl ve vlaku. Dalším fotoaparátem byl „SOKOL 2“. V době digitálních aparátů používám klasický typ „CANON – PRIMA SUPER 1 0“. Při fotografování jsem zažil některé stresové situace, když jsem ze střechy Komerční banky fotil erby Kdulinců z Ostroměře a Johanky z Liblic, umístěné na severní…

Dovolte mi, vážení přítomní, abych několika větami zmínil historický význam tohoto místa a pak se zmínil o průběhu poslední opravy. Doba pánů z Pardubic se začíná otcem Arnošta z Pardubic, Arnoštem z Hostýně, prvním známým příslušníkem tohoto rodu. Tento nepříliš zámožný zeman se dostal do královských služeb v Kladsku, kde se majetkově vzmohl a na začátku 20. let 14. století koupil hrad Vízmburk u Úpice a později Staré Hrady u Jičína. R. 1 2 – a to je doloženo listinami – daroval pardubickým cyriakům část Pardubic u kostela sv. Jiljí. Pro ně se vžilo označení Pardubice Mnichové a později Pardubičky. Nadal toto místo tak, že v klášteře bude 10 řeholních bratří, z toho 6 s kněžským svěcením. Krátce na to jsou Pardubice povýšeny na město (jistě už 1 40). Dva synové Arnošta z Hostýně šli cestou duchovních:První Arnošt, první pražský…