Zprávy KPP

Před více než dvaceti lety došlo v Pardubičkách u hřbitova a v Pardubicích v kostele sv. Bartoloměje k archeologickým zjištěním stavějícím nový pohled na nejstarší dějiny Pardubic. Základní změnou, kterou přinesly výsledky archeologických výzkumů, byla nová interpretace založená především na lokalizování původního kostela sv. Bartoloměje a přilehlého kláštera křižovníků s červeným srdcem do dnešních Pardubiček. Nově zjištěné skutečnosti znamenaly odklon od vývojového konceptu nastoleného v Dějinách Pardubic nad Labem Josefem Sakařem ve dvacátých letech minulého století a pokračujícího v pracích Františka Šebka především v letech devadesátých. Oba historici situovali zmíněné církevní objekty do současného města.1)

K zajímavému objevu na břehu řeky Labe u Srnojed došlo před 124 lety, tedy bezmála jedním a čtvrt stoletím. Zkamenělé fragmenty kostí, objevené tehdy profesorem mineralogie a mineralogie Jaroslavem Jiljí Jahnem (1965-1934), popsal přírodovědec a ředitel Národního muzea v Praze Antonín Frič (1834-1913) pod názvem Iguanodon albinus. Nesprávně tedy tyto fosilie přisuzoval ornitopodnímu dinosaurovi iguanodovi, známému tehdy ze západní Evropy. V roce 1905 si pak svůj omyl uvědomil a stanovil nové rodové jméno Albisaurus. Vcelku zbytečně a proti pravidlům zoologické nomenklatury změnil také druhové jméno, takže nový taxon měl podobu Albisaurus scutifer (prioritu má nicméně A.albinus, protože tak byl popsán typový materiál, na kterém je založen i A.scutifer). Rodové jméno znamená v překladu ?ještěr od (řeky) Labe?, protože zkameněliny byly…

V souvislosti se 100. výročím vzniku ČSR je zajímavé se podívat na okolnosti vzniku ojedinělého písemného pramene pro pardubické dějiny v letech 1914-18, vydaného Městským osvětovým sborem v prosinci 1937. Editorem spisu byl sociálně demokratický politik František Vácha (1878-1965), jenž ve svém úvodu (s. 7-8) popsal, jak se kniha rodila. Otcem myšlenky byl ředitel měšťanské školy v Pardubicích Arnošt Kabeláč, jenž 30.října 1915 na schůzi obecního zastupitelstva navrhl zaznamenání všech událostí Velké války ve městě. Radní PhMr. Adolf Prouza navrhl, aby vzniklý spis vydala osvětová komise města. Na její schůzi 15.listopadu 1915 byl ustaven užší řídící výbor (redakční rada), v němž zasedli A.Kabeláč, redaktor Osvěty lidu Alois Hajn, ředitel Jan Roubal, řídící učitelé F.K.Rosůlek a profesor průmyslové školy dr. Sýkora. Pro…

Úvod: Na samém počátku? Nechci se dotknout náboženských cítění, ale na počátku nebylo SLOVO, nýbrž singularita. Klubko času neexistovalo. Neexistovala hmota, neexistovalo elektromagnetické záření. Vše ?spalo? a čekalo na to, čemu říkáme počátek ? Velký třesk. Pojmem absolutního počátku se ovšem nezabývá geologie ale astronomie (astrofyzika), proto přejdeme k vymezení nejstarších geologických eónů. Jako první se uvádí období tzv. hadaika (hádea) , které souvisí se vznikem vesmíru, naší sluneční soustavy a naší planety Země. Jedná se o dobu vzdálenou přibližně 4,7 miliard let (4 700 000 let). Následovaly tzv. prahory neboli archaikum (archeozoikum). Archaikum dále dělíme na kratší časové úseky, eoarchaikum (4 ? 3,6 M ), paleoarchaikum (6 ? 3,2 M), dále mesoarchaikum (3,2 ? 2,8 M) a konečně neoarchaikum (2,8 ? 2,5 M). Archaikum…

Turisté Klubu přátel Pardubicka se na letošní týdenní soustředění vydali do krásných míst Českomoravské vrchoviny s ubytováním v Bystřici nad Pernštejnem v penzionu Hotelovka. Bystřice byla založena už ve 13. století pány z Medlova, předchůdci Pernštejnů. Těm patřila až od 1. poloviny 15. století. 11. dubna 1580 byla na přímluvu Vratislava z Pernštejna povýšena císařem Rudolfem II. na město a získala městský znak, který používá dodnes. Město proslavila daleko za hranicemi výroba sukna. Bylo zde hodně požárů, ale ten v roce 1841 byl nejničivější. Na Masarykově náměstí jsou soustředěny významné budovy města, mezi něž patří Městské muzeum sídlící v budově bývalé radnice a samozřejmě farní kostel sv. Vavřince, který náměstí uzavírá. Součástí odpočinkové části náměstí je sloup Blahoslavené Panny Marie z roku 1727 se sousoším …

Připomeňme znovu, že Arnošt Bareš se narodil 22.prosince 1898 v Sezemicích, kde vychodil obecnou školu, potom (1917) absolvoval za ředitele L.Štorcha pardubickou reálku. Jeho maturita byla válečná, neboť v uvedeném roce musel narukovat do c. a k. armády, v níž bojoval na ruské frontě; po válce vystudoval filozofickou fakultu UK v Praze a od školního roku 1922/23 působil na svém prvním pedagogickém místě jako profesor českého a francouzského jazyka na státní reálce v Pardubicích (dnešní budova SPŠE). Již zde upoutával své kolegy i studenty zájmem o veřejné dění a historii vzniku ČSR. 7.března 1925 (při oslavách 75.narozenin TGM) promluvil ke studentům, 28.října 1926 byl slavnostním řečníkem k 8.výročí vzniku ČSR.

Historií pardubické meziválečné reklamy se zabývám již několik let. Stěžejní informace byly využity jednak v mé disertační práci , jednak v sérii článků, které vycházely ve Vlastivědných listech Pardubického kraje. Na jeden druh reklamy se v obou případech publikování nedostalo, zdála se totiž nezařaditelná. Jednalo se o poměrně rozsáhlou inzerci firem, nabízející nejrůznější paletu léčebných a jiných prostředků, které měly zaručeně kladný výsledek působení. Jejich spektrum bylo často obdivuhodné. Zákazník se mohl setkat v textu se slovy: výjimečné, jedinečné, univerzální ?až po divy činící! Zařadil jsem mezi tyto ?zázračné výrobky? i reklamu, která výrobky chválí umírněným způsobem. Dnes se již sotva dozvíme, jaká byla zpětná vazba podobných inzercí. Nelze však vyloučit, že jejich zákazníci, kteří ?podlehli? reklamě a výrobek koupili,…

Víte, že pardubická nemocnice byla založena roku 1857? Původně stávala v místech poblíž dnešního Kostelíčka a veterinární kliniky a bylo zde 12 lůžek. Roku 1894 byla již kapacita nemocnice 75 lůžek. Nová nemocnice byla postavena v letech 1899 - 1903 v místech, kde stojí dodnes. V roce 1940 měla pardubická nemocnice již 540 lůžek.

Gymnázium ? maturita Člověk je tvor egocentrický; když se s ním něco velikého děje, tak si myslí, že to budou provázet také veliká znamení na nebi i na zemi. Jeden můj spolužák přišel na to, že když se narodil Alexandr Veliký, vyhořel někde Diův chrám. Když jsme my dělali maturitu, vyhořel v Pardubicích Winternitzův mlýn. Empiricky tedy posuzováno, něco na tom bude... A propos Winternitzův mlýn. Ten mlýn patřil firmě Bratři Winternitzové a s jedním z vlastníků jsem se později blíže seznámil. Byl to agilní pokladník Východočeského jezdeckého klubu a když jednou o valné hromadě přednášel svoji obšírnou zprávu, díval jsem se tak na něho a myslil jsem si: ?Pane Winternitz, kdyby věděli, že jim jejich mlýn vyhořel kvůli naší maturitě! Inu, jeden za to nemůže, ale kdybych dělal ještě jednou maturitu, tak bych jim to oznámil, aby si mohli…

Pruská okupace ?Měli jsme nařízíno od naší vlády, by se v naší obci sebralo 500 láblíků (bochníčků) chleba pro naše vojsko. Tak se stalo, že jsme ho musili zaopatřit a odeslat do Pardubic. Ale když tam (sopřečtí sousedé s chlebem) přijeli, naše vojsko bylo pryč, tak musili sousedé s chlebem domů a dali ho představenýmu. Druhý den Prušáci přimašírovali od Vyšeňovic a k představenýmu se jich nahrnulo jako mlhy. Začali se do špejcharu dobejvat, tak se muselo otevřít, neb by byli roztloukli dveře. Chleba vzali a do lágru (ležení) na lukách (mezi Soprčí a Žáravicemi) všechen odnesli. Když mašírovali za naším vojskem, okolní vesnice byly plny Prušáků. Do Soprče přišlo 700 pěchoty a 900 koňáků. Hospodářům dobytek ze stájí vyhnali a své koně uvázali k žlabům. Co se do stájí nevešlo, uvázali ve stodolách. Všecko hospodářům, co bylo k snědku,…