Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
17.04.2024 16:00

Pardubice včera, dnes a zítra

Srdečně Vás zveme akci pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka, která se bude konat ve středu 17.dubna 2024 od 16:00 hodin klubovně Ve Smečkách 25 v Praze. Z Pardubic přijede člen Klubu přátel Pardubicka, průvodce města a znalec místopisu, zkušený a zajímavý vypravěč, pan Ing. Jiří Mareš, CSc. Připravil přednášku na téma Pardubice včera dnes a zítra.

typ akce: Pražská pobočka KPP

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Zprávy KPP

Žili mezi námi – František Morávek

obrázek k článku

Strohé oznámení před více než 50 lety znělo: Rotný délesloužící Morávek František, T 3233, příslušník Čs. samostatné obrněné brigády padl 15. dubna 1945 před pevností Dunkerque. In memoriam obdržel Čs. válečný kříž a Čs. vojenskou pamětní medaili se štítkem „Velká Británie". Jak se odvíjel život tohoto vojáka a rodáka z Horní Rovně v průběhu 2. světové války? Připomeňme si tedy některé události, jak je svěřoval svému válečnému deníku. František Morávek se dostal do Itálie v květnu 1944 jako příslušník vládního vojska s královehradeckým praporem č. 6. Přišli tedy na samém sklonku války do úplně cizího prostředí a Italové je považovali za Rumuny. Ale na konec pomohlo slovo Československo, podle něhož bylo úplně jasno, že je rovno pojmu Plánička. Také jistě stojí za zmínku, že např. v Cremoně uctili památku padlých vojáků a na hřbitově…


Tradiční barvy našeho města

obrázek k článku

V místech, kde je dnes na pardubických Olšinkách Plavecký areál a výstavní pavilon IDEON, byla v meziválečném období dvě fotbalová hřiště, obklopená po celé délce prkenným plotem. Hřiště ležící blíž k městu, patřilo k SK Pardubice, druhé, sahající až k vile primáře Snopka, pardubickému TEAMU. To bylo zcela opuštěno, zatímco „ fotbalový plac" SKP byl až do války neustále v permanenci, i když A-mužstvo SKP hrálo již několik let mistráky na městském letním stadionu, postaveném v roce 1931 u příležitosti Celostátní výstavy výchovy a sportu, která se v tom roce v Pardubicích konala.


Ze vzpomínek soudní úřednice – 7. část

obrázek k článku

Bylo to bezprostředně po záboru naší republiky v roce 1939, když jsem jednou v kanceláři, unesena žalem nad osudem našeho státu, nadávala nevybranými slovy na Němce a na jejich Vůdce. Moje spolupracovnice v kanceláři, slečna Vávrová, mě přerušila I slovy: „Nemluvte tak, slečno, co kdyby vás někdo za dveřmi poslouchal? Umíte si představit následky?"Sla jsem ke dveřím, abych dokázala Vávrové i sobě, že tam nikdo není. Otevřela jsem dveře a do nich padl neznámý muž s aktovkou v ruce, který se ale hned vzpamatoval a dal se chodbou soudu na útěk. Obě jsme doslova zkameněly.


Pardubičtí letci v době květnové mobilisace v roce 1938

obrázek k článku

Okupace Rakouska v roce 1938 měla pro Československo velmi nepříznivé dopady. Společná hranice s Německem se prodloužila na 2108 km. Na jaře téhož roku se zvyšovala aktivita nejen henleinovců, ale i hlinkovců na Slovensku. Proti republice vedlo Německo nenávistnou tiskovou kampaň o „nesnesitelném útlaku Němců" u nás. Navíc naše zpravodajská služba zaznamenala aktivitu a pohotovost oddílů SS a SA. Ke hranicím se začaly stahovat jednotky wehrmachtu. Blížily se volby, a tím i obavy, zda německá strana nevyužije situace k incidentům při nich jako záminky k útoku na republiku. Proto na základě § 20, odst. 4, 2. věty branného zákona a § 180 branných předpisů vyhlásila vláda 20. května 1938 částečnou mobilizaci. Povolala do zbraně jeden ročník zálohy a náhradní zálohy, doplněný příslušníky speciálních zbraní. Mobilizace proběhla skvěle díky…


Wertheimerova továrna a Její firemní značka

obrázek k článku

Podnik založil roku 1867 Ignác Wertheimer původně jako výrobnu lihovin studenou cestou. Po požáru roku 1875 postavil na pozemcích koupených od Josefa Plocka při okresní silnici Pardubice - Přelouč, v blízkosti kapličky sv. Marka, rafinerii lihu. V roce 1882 byla zřízena výroba octa a firma nese název První pardubická rafinérie lihu, továrna na likéry a octovou tresť Ignác Wertheimer. Zakladatel podniku v roce 1899 ve věku 57 let zemřel a podnik přešel do vlastnictví vdovy a dvou synů. Řízení se ujal nejstarší syn Max Wertheimer. Prvním jeho velkorysým počinem bylo rozšíření továrny o průmyslový lihovar. Ke stavbě došlo v roce 1904. Destilační aparát systému „Pampe" byl prvý tohoto druhu v tehdejším Rakousku - Uhersku. Na počátku 20. století byla jakost pardubického lihu už všeobecně známá a uznávaná za prvotřídní, o tom svědčí nejlépe…


Stálá výstava, dosud málo známá

obrázek k článku

Před třemi lety, v souvislosti s úpravami pardubického židovského hřbitova, bylo zvažováno i využití prakticky nepoužívané obřadní síně. Po provedené rekonstrukci osvětlení a prvých pokusech zde instalovat několik panelů s židovskou tématikou padlo rozhodnutí. Pokusit se i v amatérských podmínkách v prostorách postupně instalovat stálou expozici s názvem „Z historie, života a utrpení Židů na Pardubicku". Začátky nebyly lehké. Hledání a studium materiálů, kterých bylo ve Státním okresním archivu poskromnu, si vyžádalo spoustu času. K této ochotné pomoci se připojilo i Východočeské muzeum a zvláště jeho odborná pracovnice paní Halbrštátová. Mnoho času bylo nutno vynaložit na korespondenci, s dnes již ojedinělými pamětníky. Tak se podařilo získat zcela ojedinělé dokumentační materiály od pardubické rodačky paní L. Schánělové - rozené…


Pardubický Slavín - Antonín Chlap

obrázek k článku

(nar. 14. 6. 1853f zemřel 31.10.1896) Stojíme takřka v rohu tzv. Starých části Městských hřbitovů nedaleko kaple (2. hrob zprava od rohu) před rodinnou hrobkou rodiny Chladových. Na plánku J. Janiše z roku 1986 není hrob zanesen. Nejvýznamnějším příslušníkem této rodiny byl jistě Antonín Chlad (1853-96), přední člen mladočeského vedení v Pardubicích a mluvčí pardubického měšťanstva ve 2. polovině minulého století. Jeho rodiči byli Václav Chlad (nar. v M. Košicích 6. 1. 1824, zemřel v Pardubicích 18. 2. 1882) a jeho žena Kateřina (nar. 11. 12. 1819, zemř. 18. 8. 1894), oba též pohřbení v rodinné hrobce. Jejich syn Antonín byl spolu s bratrem Františkem, hospodářským správcem, nájemcem zámeckého pivovaru a sládkem v něm. Antonín Chlad byl členem obecního i okresního zastupitelstva, roku 1893 byl předsedou tzv. Svobodomyslného klubu v…


Putování pardubického hostinského za té prokleté války v šestašedesátém

obrázek k článku

(Ke 130. výročí prusko-rakouské války v r. 1866) Pruskorakouská válka v roce 1866 byla vyvrcholením boje o ovládnutí Německa. Byla záměrně připravována Bismarckem, který si zajistil podporu Itálie a neutralitu Napoleona III. Začala vpádem pruských armád do Čech a byla rychle rozhodnuta jejich vítězstvím u Sadové u Hradce Králové. Rakousko ztratilo v „pražském" míru Benátky a přistoupilo na novou organizaci Německa bez účasti rakouského císařství. Německý spolek byl zrušen a Hannover, Hessen-Kassel, Nassau a Frankfurlit nad Mohanem byly připojeny k Prusku. (Encyklopedický slovník) Pár kroků od hlavního vchodu na starý pardubický hřbitov v Jesničánkách stojí při západní zdi vedle sebe dva vysoké náhrobní pomníky. Jeden je z černé švédské žuly, druhý z pískovce. Ten pískovcový sem přinesli i s nebožtíky ze starého pernštejnského…


Dodatky k životopisu Leopolda hraběte fuccera Babenhausen (1893 - 1966)

obrázek k článku

Laskavostí paní Sylvie Kristinus z Hamburku (SRN) jsem obdržel v lednu 1995 zajímavý dokumentární i fotografický materiál k pozoruhodnému životopisu jejího otce Leopolda hraběte Fuggera - Babenhausen (1893-1966), který byl v letech 1930-35 nájemcem pardubického Zámečku. Vzhledem k tomu, že paní Sylvie (nar. 19. 5. 1931 v Mnichově) zemřela v Hamburku 11. února 1995, přišly v podstatě tyto materiály (hlavně podrobné údaje z vojenské služby hr. Fuggera v obou světových válkách a o jeho zajetí v bývalém SSSR v letech 1945 - 55) za pět minut dvanáct. Protože jsem se činností hr. L. Fuggera již před časem v našem časopise zabýval v souvislosti s jeho pobytem v Pardubickách1}, budu nyní sledovat jeho život z nových úhlů pohledu umožněných prameny zahraniční provenience. Připomeňme však nejdříve jeho základní biografické údaje. Leopold…


Přednáška JUDr. Karla Krpaty v Praze (1969)

obrázek k článku

Moji drazí přátelé a sousedé maličko přespolní, když jsem tu byl mezi Vámi naposled, bylo mi na jedné straně hej, na druhé mnohem hůř. Ale když to tak zvážím, je mi rozhodně dneska lépe. V čem je ten rozdíl? Loňský rok, a především jeho počátek, byl pro mne doslova požehnaný. Řekli jsme si tu naposled, že kdysi z důvodů mi naprosto neznámých a nikdy mi nesdělených byla nade mnou vyslovena klatba, především tím, že jsem byl bez udání důvodů zbaven spisovatelské organizace. Loni - a zase mlčky - byla ona klatba ze mne sňata a já dnes mám možnost volněji publikovat. Jsem dokonce ve výboru autorské skupiny Východních Čech, kterou jsme ustavili v Hradci Králové a založili při ní velmi pěkný obsahově hodnotný časopis „Texty". Možná, že Vás bude zajímat, kdo mimo mne je z Pardubáků členem této organizace, které předsedá chrudimský spisovatel…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem