Zprávy KPP

Díky Mgr. Michalu Štorkovi, pracovníku Státního oblastního archivu v Zámrsku, se mi podařilo získat z Národního archivu v Praze, fond Zemského četnického velitelství, personální spisy vrchního strážmistra četnictva Josefa Trnky, jenž byl 8.května 1945 zastřelen v budově pardubického gestapa 1/ jako vyjednavač revolučního ONV.

Dne 27.5.1942 byl příslušníky československé armády ve Velké Británii proveden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byl dovršen jejich úkol, s nímž byli do vlasti vysláni. Atentát se stal jednou z nejvýznamnějších odbojových akcí ve druhé světové válce a je o tomto tématu mnohé napsáno. Přesto není jeho průběh vlastně dodnes spolehlivě zdokumentován.

Parašutista paraskupiny Intransitive se narodil 25.srpna 1916 v Dašicích na Pardubicku. Měl pět sourozenců. Obecnou školu vychodil v Dašicích, poté studoval Reálné gymnázium v Pardubicích. Byl aktivním členem Sokola, bavila ho chemie. Při jednom pokusu se v Pardubicích zranil. Po maturitě dobrovolně narukoval do armády. Od roku 1937 studoval Vojenskou akademii v Hranicích. Studia dokončil v roce 1938 s velmi dobrým prospěchem. Po obsazení českých zemí utíká do Polska a vstupuje do Československé armády v exilu. Dá se říci, že zatím normální vojenská kariéra. Ale zajímavá etapa kariéry Václava Kindla nás čeká! Rok 1942. Václav Kindl prochází kurzy na parašutisty. Dokončuje je v hodnosti nadporučíka a je jmenován velitelem výsadku Intransitive. To bylo v březnu.

Významným zdrojem informací o činnosti prvního českého letce Ing. Jana Kašpara je jeho dosti bohatá korespondence. Menší část jeho korespondence je uložena ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích, obsáhlá korespondence, zvláště s redaktorem Jaroslavem Kalvou, se nachází v archivu Národního technického muzea v Praze. Významná část korespondence, zvláště z doby Kašparova pobytu v Německu v roce 1908, se nachází v rodině aviatikovy praneteře MUDr. Evy Perrové. K tomu se váže i korespondence redaktora Národní politiky Jaroslava Kalvy s redaktorem Národních listů Vilémem Heizem-Henrym, která se nachází ve sbírkách bývalého Muzea tělesné výchovy a sportu v Národním muzeu. Patrně však existuje i další Kašparova korespondence, která se může nacházet na různých místech v soukromých rukou.

Stojíme na rohu Gebauerovy a Sakařovy ulice před vilou Václava Ulrycha (1886-1945), velkoobchodníka střižním zbožím, kterou v letech 1923-24 pro něj postavil architekt Oldřich Liska (1881-1959), rodák z Kambajku u Kolína, jenž po svých studiích v Drážďanech a Vídni (zde byl žákem arch. L.Skřivánka, 1877-1957) pracoval od roku 1909 v Hradci Králové. Docent Pavel Panoch charakterizuje vilu jako ?hřmotný dvoupodlažní korpus s převýšenou střední částí s trojúhelníkovým štítem?. Vila osloví diváka svým klasicistním důrazem, nikoli šedivou omítkou. Parapety a římsy stírají okna. Návštěvníci mají proti sobě pětiosé hlavní průčelí antikizujících forem se 4 válcovými sloupy. Vilu realizovala ve 20.letech minulého století stavební firma ing. J.Webra a J.Petrlíka. V patře má vila otevřenou terasu, na úrovni vyvýšeného přízemí je obdélná zahrada s…

Krajinu sněhem zavátou že budu popisovat? Širé pláně bílým rubášem pokryté? V tuhém spánku odpočívající přírodu? Zimou zmořené žebráky, kterak v závějích se brodí? Cinkání rolniček a svištění ujíždějících saní? Ó ne, při osmnácti stupních zimy dle Celsia není chuti k pozorování všech těchto zjevů a zimnímu cestovateli není také v naší době třeba mrznout venku a vnímat do sebe všechno to divadlo neveselé, jež venkov za tuhého mrazu poskytuje. Pohodlněji cestuje se ve vyhřátém vagoně státní dráhy ? řekl bych i kterékoli jiné dráhy, avšak ne každá správa železnic pečuje o vhodné opatření cestujících, jakož dočetli jsme se právě zase pohnutlivého příkladu o vánočních výletnících na dráze severozápadní, kde cestující, chtěl-li se včas dostat v přátelský kruh štědrovečerní, byli nuceni dát se dovézt ve voze na bagouny.

Na snímku sledujeme tok řeky Chrudimky ještě před regulací v roce 1910. Přes tok této řeky se klene dřevěný most, který byl pozůstatkem Východočeské výstavy konané v roce 1903 v prostoru Olšinek. Tento most byl postaven v červnu 1903 a stával přibližně v místech, kde dnes stojí lávka pro pěší a cyklisty spojující Bubeníkovy sady a Olšinka. Druhá pohlednice ukazuje opět romanticky se meandrující tok Chrudimky před regulací, v pozadí Zelená brána.

Ing. Jaroslav Flegr zemřel náhle a zcela nečekaně 10. září 2018. Bylo mu 81 let Narodil se v květnu roku 1937 v Kyjích u Prahy. Oba jeho rodiče ovšem pocházeli z východních Čech ze západního cípu Přeloučska. Tatínek z Trnávky, maminka z nedalekých Spytovic. V roce 1945 se rodina přestěhovala zpět do Přelouče. Jejich nový domov se nacházel nedaleko za železničním přejezdem při silnici na Břehy v mírné levotočivé zatáčce před elektrárnou. Tatínek našel zaměstnání v cukrovaru a Jarda pokračoval v Přeloučí ve školní docházce - to už začal chodit do třetí třídy.

V předvečer státního svátku 28.září (sv. Václava) začala na Zborovském náměstí v Pardubicích již delší dobu plánovaná oprava 8,5m vysokého pylonu Železničního pluku s okřídleným kolem a velkým státním znakem ČSR. Pylon navrhl zřejmě roku 1938 (k 20.výročí vzniku ČSR) kpt. Železničního pluku akademický sochař František Zuska (1887-1955), absolvent sochařsko-kamenické školy v Hořicích. Základní kámen byl položen 27.března 1938, žulový masív pocházel z Vysočiny. Pylon byl dodatečně opatřen nápisem Obětem za vlast 1918-45, což eliminovalo období Velké války 1914-18. Původně tu byl nápis 1914-18. Pylon je památkově chráněn od 3.května 1958. Opravu nyní inicioval MO V. ? Dukla řízený p. starostou J.Rejdou. Památník byl 28.10.2018 (na státní svátek) již hotov!

Známé je Staré rameno u Polabin odříznuté při regulaci Labe po r.1910. Dříve rozsáhlý krásný oblouk s bohatým stromovým a keřovým lužním porostem na březích, byl bohužel r.1960 zločinně předělen náspem Hradecké ulice, po r.1970 náspem první pěší stezky do Polabin. Hodnotná ukázka původních Polabin, přírodní park, rezervace, bohužel nechráněná, uprostřed města. Léta neprůtočné, silně zabahněné a zarostlé. Sto let probíhalo usazování sedimentů. Šlo o přirozené stárnutí, které by vedlo k jeho zániku. Odbahnění a zprůtočnění požadované opakovaně odborem životního prostředí KPP již od r.1970 bylo pod různými záminkami odkládáno, obavy z nevybuchlých bomb a j. Konečně roku 2015 Povodí Labe přikročilo k revitalizaci. Odtěženo bylo 20 000m3 usazenin a s nimi i značné množství škodlivin. K tomu byl použitý sací bagr, ten byl i v našem návrhu před…