Zprávy KPP

Poklidné květnové odpoledne roku 1945 přerušilo táhlé zvonění domovního zvonku, v bytě na pokraji města, kde jsme tehdy žili.

První větší policejní opatření proti NOF v Pardubicích přišla na konci května 1932. V sobotu 28. t. m. večer přijel do Pardubic z Prahy policejní rada dr. Preininger s 6 detektivy pražského policejního ředitelství a začal s domovními prohlídkami zdejších předáků NOF. Šlo o celostátní akci proti organizaci fašistických Junáků, jak o tom svědčí rozhovor s ministrem vnitra Jurajem Slávikem otištěný 29. 5. v Prager Presse.

Vážení přátelé, členové Klubu přátel Pardubicka, vážení hosté, dovolte mi, abych i já Vás přivítal na dnešní výroční členské schůzi. Uplynulý rok byl šestým rokem samostatné existence Klubu po vyčlenění z KD Dubina. V září 2002 to bylo již neuvěřitelných 37 let od vzniku Klubu jako kroužku při KD ROH Dukla. Pro výbor to byl druhý rok jeho tříletého funkčního období, což znamená, že nový výbor bude volen na výroční členské schůzi začátkem r. 2004.

Z archivu Sokola Pardubice I a vzpomínek pamětníků vypracoval Oskar Balatka MUDr. Lumír Mejzlík, narozený 23. 4. 1926 v Pardubicích, opustil ve věku 75 let 8. 3. 2001 svoji rodinu, práci i naše město. Z řad členů Sokola Pardubice a Klubu přátel Pardubicka odešla osobnost; dr. Mejzlík vykonával vše, co příslušelo k jeho odpovědnému povolání lékaře a navíc nezištně pracoval ve sportovním a tělovýchovném dění v Pardubicích i celostátním měřítku.

V Sezemicích se znesvářili dva sousedé, mlynář Černý a soused Pulpit. Spor byl nejdříve projednáván před purkmistrovským úřadem v Sezemicích, avšak nedošlo ke smíru, ani spor nebyl vyřešen (protokol se nezachoval). Byl proto předán podle nařízení hejtmana pardubického panství ku právu do městečka Dašic, kde se mělo rozhodnout nezaujatě a s konečnou platností.

Někdy kolem 25. května 1945 se Lubor Šimek po skončení své partyzánské činnosti vrátil domů do Pardubic. S překvapením zjistil, a stejně tak kamarádi z jeho roty, že se již v Pardubicích ustavil Svaz národní revoluce, jehož předsedou se stal Josef Mísař, partyzánským jménem zvaný ?Job?, a jeho dalšími funkcionáři byli Ladislav Vosyka a mjr. Frant. Aubrecht. V předsednictvu byli také Frant. Klapka a tehdejší předseda ONV Josef Krátký. (S výjimkou Krátkého byli všichni jmenovaní později odsouzeni Státním soudem k vysokým trestům).

Bezesporu byl významným spolupracovníkem paraskupiny SILVER A a význačnou osobností odboje na Pardubicku. 1) Narodil se dne 2. června 1904 v Blížněvicích 2) a v téže obci navštěvoval i školu, na níž vlastenecký učitel Václav Havlíček vštěpoval dětem lásku k vlasti a národu. Švadlenkova rodina byla rodinou vlasteneckou a např. i jeho dědeček Jan 3) jako nadaný mladík odešel do Prahy studovat právo. Byl však rok 1848 a mladý Jan Dostál bojoval na barikádách. Po porážce revoluce byl prozrazen, Prahu musel opustit a studium měl zakázané.

Ve dvojčísle 3 ? 4 našich ?Zpráv? jsme připomněli pozapomenuté děje kolem ustavujícího sjezdu České strany pokrokové, jenž se konal v pardubickém hotelu ?Střebský? (dn. Alfredo ? Žralok) na hlavní třídě 21. ledna 1906.

2. Udržalova politická činnost v dobách monarchie V roce 1897 vstoupil František Udržal do politiky. Téhož roku byl totiž jako člen mladočeské strany zvolen za Chrudimsko-Pardubický kraj do říšské rady ve Vídni. Rok poté byl za tutéž stranu avšak za Lounský kraj zvolen i do českého zemského sněmu.7

V čísle 11 loňského ročníku (2002) Zpráv KPP zveřejnil dr. Jiří Kotyk na str. 301-308 resignační dopis pardubického poštmistra Josefa Krause z 10. listopadu 1867, jímž se Josef Kraus vzdal funkce starosty města Pardubic, do které byl zvolen právě týden před tím, tj. 3. listopadu 1867.