Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zprávy KPP
Zamyšlení nad leteckou archeologii a další nálezy na Pardubicku
Vyprošťování vraků ztroskotaných bojových letadel z období druhé světové války a snahy, vedoucí k osvětlení osudů jejich posádek, je zcela novou, dalo by se říci moderní záležitostí, vzniklou brzo po roce 1945. U nás se tento zájem rozvinul plně až po roce 1989. Do této doby nebyla činnost ?leteckých archeologů? určitými orgány ráda viděna. Letadla a letci západní zde v mnohém směru nevyhovovali, což je vlastně krutou ironií. Vždyť v Čechách nejčastěji nalezli svůj hrob právě angličtí a američtí letci, bojující proti tehdy fašistickému Německu. Když se pak jednalo o stroj německý, tak snaha o jeho vyzdvižení se rovnala téměř poukazu na kriminál.
4. Rychlá divize
V roce 1998 si připomínáme 60. výročí pohnutých událostí roku 1938. Avšak už roky předtím si vojenští představitelé tehdejší Československé republiky uvědomovali nebezpečí, které hrozí naší republice.
Poslední pardubický ponocný
Narodil se roku 1830 a jmenoval se František Štěpánek. Ve službách města Pardubic působil přes čtyřicet let, a to jako městský hajný v bělobranské dubině, městský strážník, ponocný a nakonec jako noční strážník. S manželkou Annou (1825-1907) starostlivě vychovali a vzdělání poskytli svým dvanácti dětem. Byl jednou z typických figurek města, člověk počestný i rozšafný. Jeho vysoká urostlá postava s patriarchálním vousem vzbuzovala respekt u všech občanů, a to i přesto, že byl známý jako velký dobrák. Při svých nočních službách vždy obětavě doprovázel a chránil opozdilce před možným úrazem na jejich cestě k domovu. Ještě jako kmet ve výslužbě se stal vyhlášeným pletařem rybářských sítí. Zemřel 17. září 1913 v požehnaném věku 83 let. Teprve den před svým skonem ztratil řeč. Pohřbu se korporativně zúčastnila městská policie, mnoho přátel i…
Firma Prokop a synové a její firemní značka
Firma Prokop a synové patřila a patří mezi nejznámější pardubické firmy. O její historii bylo napsáno už v mnoha regionálních článcích a publikacích, proto se zde z hlediska faktografie omezíme jen na nejnutnější údaje. V roce 1864 založil Josef Prokop, bývalý hodinář v Úzké ulici na místě dnešního Východočeského divadla výrobu razítek a vinět. Později založil slévárnu, kterou přenesl roku 1870 na dnešní třídu Palackého. Slévárna Josefa Prokopa stála původně na dvoře č. 50 v Žižkově ulici. Dvůr patřil jeho švagrovi J. Bednaříkovi. 9. 3. 1867 koupil za 2 250 zl. od kolaře Jana Soukala poslední dřevěnou chalupu se zahradou na Zeleném předměstí (dnešní Třída míru čp. 24). O několik roků později zakoupil vedle hostince ?Mexiko? v Palackého tř. č. 32 zmíněný pozemek, na kterém založil nynější slévárnu a strojovnu.
ALOIS HAJN (1870 - 1953)
Pokrokářský novinář a politik Alois Hajn se narodil 30. května 1870 v Solnici v podhůří Orlických hor. Vystudoval gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou. Potom studoval filozofickou fakultu v Praze a ve Vídni. Patřil názorově k t. zv. pokrokové mládeži ovlivněné T. G. Masarykem. Jeho bratr Antonín (1868 - 1949) byl v roce 1894 odsouzen v procesu s t. zv. Omladinou na 1 a půl roku vězení. Alois Hajn v letech 1894 - 97 pracoval jako novinář v protiklerikálních časopisech Lid a Ruch v Kolíně, roku 1896 vystoupil z katolické církve.
V dubnu před 150 lety vyšly první pardubické noviny
Na podzim roku 1843 přišel do Pardubic jako fysicus čili městský úřední lékař mladý nadšený vlastenec MUDr. Josef Bojislav Pichl (1813 - 1888). Tehdejší provincionální město s necelými čtyřmi tisíci obyvateli včetně vojska (převážně jezdeckého, které zde bylo již desítky let domovem) mu dávalo víc než dost příležitostí k jeho buditelským aktivitám, hlavně k probuzení českého společenského života. Jeho přičiněním se např. v roce 1845 hrálo v Pardubicích první české divadelní představení (Štěpánkovy ?Berounské koláče? v provedení Suvarovy divadelní společnosti), jeho zásluhou tu koncertoval houslista evropského formátu Ferdinand Laub a když na podzim 1847 byla v Pardubicích sloužena zádušní mše za zemřelého Čecha par excellance Josefa Jungmanna, bylo Pichlovým dílem, že při ní bylo provedeno Mozartovo Rekviem a že v jednom jeho partu…
Eduard NÁPRAVNÍK ROD BLAHNŮ III. část
Kovářská rodina Blahnů, z jejíhož středu pochází Marie Magdalena, matka Barbory Clannerové a pozdější babička Karla a Eduarda Nápravníkových, je pro studium rodových vlivů na Františka Nápravníka nezbytná. Tradice tohoto rodu - kovářské řemeslo - není zcela nové. Toto kovářské řemeslo se dělilo po několik pokolení. Kovářem byl otec Marie Magdaleny Matyáš i Petr, její děd. Tento kovářský rod pocházel ze Žebráka. Jaké poslání přivedlo Maximiliana Jana Baptistu Ignáce Clannera, rytíře z Engelshofenu do Žebráku, se zatím v žádném materiálu neobjevuje, ale je zcela bez pochyb, že z tohoto městečka, kde nějaký čas bydlel v čp. 36, si odvedl nevěstu - Marii Magdalenu Blahnovou z čp. 29 do svého nového působiště Křesetic, obce ležící asi 7 kilometrů na jih od Kutné Hory, kde působil jako lesní správce.
Převoznictví na Pardubicku
To je k neuvěření, kolik zájmu o převoznictví vyvolal skromný článek ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka č. 3 a 4/1997 naší milé paní M. Chudé. Článek pana Chvály ze Zpráv č. 11-12 roč. 1997, je výstižný a pravděpodobný, pokud se týká převozu pana Píši, který byl mezi Rosicemi a Svítkovem. Podklady poskytnuté panem Píšou jsou obsažné a věrohodné. Dosud však žijí u nás stejně staří pamětníci, kteří mají na svém hřbetě již osmý křížek, jak se říká. Převozy pro potahy si již nepamatuje nikdo. Sjezd, o kterém se pisatel zmiňuje pod rosickou farou, nebyl pro přívoz, ale pro brod. Je veden šikmo z pravého břehu na levý břeh, kde je vyveden na úroveň okolí. Mnozí pamětníci potvrdili, že zde ještě před uvedením srnojedských zdymadel do provozu v roce 1936 bylo možné po tomto vydlážděném brodu přejít na druhou stranu Labe s vykasanými nohavicemi…
Složiště popílku elektrárny Opatovice - zajímavé zoologické naleziště Pardubicka
Na severním okraji pardubického okresu se mezi obcemi Dříteč, Zástava a Bukovina nad Labem nachází uprostřed zemědělského Polabí několik čtverečních kilometrů zcela umělé krajiny. Jde o skládku jemného elektrárenského popílku, který je zachycen ze spalin tepelné elektrárny Opatovice a ve vodní suspensi je dopravován na místo uložení. Jedna ze tří hrázemi ohraničených ploch je v současnosti zavodněna a třpyt rozsáhlé vodní hladiny je za slunečných dnů dobře pozorovatelný z Kunětické hory při pohledu na sever.
ARNOŠT Z PARDUBIC A UNIVERZITA KARLOVA Výročí 650 let od založení
Karel IV. věděl, že má-li být jeho Praha důležitým evropským městem, pak musí mít univerzitu. Proto již v roce 1346 vysílá Arnošta z Pardubic - pražského arcibiskupa - k papeži Klimentu VI., aby projednal možnost založení ?generálního studia? (universitního studia) v Praze. Papež na základě tohoto jednání vydává 26. 1. 1347 bulu, která obsahuje souhlas s vydáním zakládací listiny nového vysokého učení v plném rozsahu - což mělo pro novou školu mimořádný význam. Co znamenalo ?v plném rozsahu?? Byla to možnost otevřít i teologickou fakultu, která tehdy byla jako jediná na pařížské Sorboně.