Zprávy KPP

(* 4. 10. 1894 v České Třebové, + 10. července 1983 v Rybitví) Stalo se, aneb muzikantská perlička? Říká se o profesorech, že jsou zapomnětliví, ale ono se o také může státi i jinému, bohulibému tvoru, třebas i řediteli kůru. Bylo to v Žirovnici, kde hudbu kostelní a jinou provozoval skladatel Josef Císař.

Rozhovor s jedním z nejstarších členů KPP, pilným čtenářem Zpráv, známým pardubickým sportovcem a rodákem žijícím léta v Olomouci, Pavlem Jarkovským. Když Pavel občas přijede do Pardubic, hlásí se k němu nejen staří Plynostaváci, účastníci kdysi slavných staveb ?energetických magistrál ze SSSR do západní Evropy?,ale především dříve narození pardubičtí sportovci všeho druhu, přátelé jezdectví, fotbalisté. tenisté, hokejisté všech těch pardubických S.K., AFK, LTC, Ohrad a mnoha dalších klubů, kteří Pavla Jarkovského ze sportovišť dlouhá léta dobře znají, protože s ním hráli.

Za války jsme bydleli v Pardubicích ve Smilově ulici č. 319. Byt byl v 1. patře a okna z pokoje byla do ulice. V pohledu z protějšího chodníku to byla první dvě okna zprava. Bylo zřejmě teplo, protože jsme měli okna otevřená. Zaslechl jsem několik výstřelů, spěchám k oknu a vidím běžet člověka od Svatojánské ulice po protějším chodníku ke křižovatce s ulicí Sladkovského. Asi v místech domu dětského lékaře MUDr. Josefa Bartoně prchající něco zahazuje, měl jsme dojem, že ke sklepním okénkům Bartoňova domu. Během další střelby se už skácel, řekl bych, že u druhého domu od křižovatky. To již doběhli Němci, mířili do oken a řvali ?Fenster zu? apod. Okno jsem tedy zavřel a víc nevím, protože se stále rozhlíželi po oknech a hrozili střelbou.

Příběh velitele paravýsadku SILVER A npor. Alfréda Bartoše byl už mnohokráte probírán a zdálo by se, že se již nic nového nedá nalézt. Ve Státním archivu v Zámrsku jsou uloženy zajímavé dokumenty (1), a to ve spisech Mimořádného lidového soudu Chrudim týkající se procesu s příslušníkem pardubického gestapa Hubertem Hanauskem. (2).

10. března 1933 vyšel ve Východočeském republikánu (č. 11) článek s titulem ?Ministr v Gajdově království? a podtitulkem ?Z fašistických soudních procesů?. Ocitujeme z něj nejzávažnější pasáže: ?Fašistické hnutí v Pardubicích, o kterém se také říkalo, že má býti hnutím obrodným, je vším možným jiným, jenom ne nějakým zlepšením. Ukazuje to již nápadný počet soudních procesů, které sem toto hnutí přineslo. Nikdy se tolik lidí nesoudilo, jako když tu zahájili činnost fašisté.

Informace o firmě E. Kraus, továrna železných konstrukcí, kterou založil Emanuel Kraus, se zachovaly torzovitě. Sídlo firmy bylo v Dašické ulici (na místě dnešního pardubického gymnázia). Firma se vypracovala z obyčejné zámečnické dílny, ve které se zpočátku vyráběly stavební, okrasné a ornamentální práce, na opravdickou továrnu.

Počátku vzniku KK sahají do roku 1969, kdy v Telčické Základní škole řediteloval Arnošt Christ, učitel výtvarné výchovy (později i na pardubickém gymnáziu). Jako milovník keramiky zavedl na škole kroužky keramiky nejprve pro děti, později pro dospělé.

Je tomu již padesát let ode dne 1. srpna 1954, kdy byl v Pardubicích založen první organizovaný spolek numismatiků při Východočeském muzeu. Numismatika v Pardubicích má svoji tradici ? navazuje na slavná jména Max Donebauer, Josef Smolík, Filip Šedivý a Bedřich Skrbek.

První cílené pěstování kaktusů v Pardubicích bylo patrně v zahradnictví p. Oskara Smrže v prostoru za zadními trakty domů ve Sladkovského a Pernerově ulicí. Tam se jejich pěstování (později i na Kamenci, kam svoje zahradnictví rozšířil), věnoval v letech 1910 ? 31. V roce 1929 na základě osobních zkušeností vydal knihu ?Kaktusy a jiné sukulenty?.

Jestliže někdo studuje historii města Pardubic a především jeho ekonomický vývoj a rozvoj, pak bezpodmínečně musí narazit na skutečnost, že tomu vděčí díky železnici. Přes Pardubice vedla už první železniční trať z Olomouce do Prahy. Společnost státní dráhy zahájila provoz už v roce 1845. Společnost Pardubicko- liberecké dráhy začala provozovat železnici z Pardubic přes Hradec Králové do Jaroměře v roce 1857. Když pak Rakouská severozápadní dráha vybudovala spojení z Německého Brodu přes Chrudim a Rosice nad Labem do Pardubic, tak se psal rok 1871. Tím bylo propojení tří největších měst v našem regionu ? Pardubic, Hradce Králové a Chrudimě ? dokončeno a je tak i dodnes. Ještě se uvažovalo o stavbě železniční trati z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou (bylo o tom již ve Zprávách psáno), byly projekty i na spojení Sezemice ? Holice ? Týniště…