Zprávy KPP

Pardubicko bylo osídleno od pradávna. V prvé polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem sahala do východních Čech starší doba bronzová únětickou kulturou, pak slezská kultura. Na ně navazovala halštatská kultura starší doby železné, na našem území nazvaná kulturou platěnickou podle pohřebiště u Platěnic.

V roce 1973 vznikl na podnět MCHP impuls k uspořádání celostátních konferencí s případnou mezinárodní účastí věnovaný otázkám chemické karcinogeneze, tedy otázce vzniku maligních onemocnění působením chemických látek. Význam tohoto kroku byl značný, což dokladuje skutečnost, že v období mezi lety 1973 až 1988 se uskutečnilo těchto úspěšných akcí celkem patnáct. U zrodu této akce byli MUDr.A.Fuchs z ministerstva chemického průmyslu, dále pak prof .Ing.J.Herynk z VŠCHT Pardubice, ředitel RNDr.V.Zvěřina,CSc. z VÚOS Rybitví a doc.Ing.M.Matrka,DrSc. z Toxikologické sekce VÚOS Rosice nad Labem, který byl současně po celou dobu pořádání konferencí jejím odborným garantem.

I. část Sezóna 2003 ? 2004 je pro pardubický Filmový klub jubilejní ? už čtyřicátá. Za největší úspěch je možno považovat skutečnost, že FK už plné čtyři desítky let v Pardubicích žil, žije a pouští se do páté desítky let své činnosti!

Jestliže jsem se ve svém minulém pojednání zabýval reklamními betlémy z Pardubicka, rád bych k nim uvedl některé další informace, které se podařilo zjistit dodatečně. Touto problematikou se totiž mimo mne zabývá několik kolegů ? betlemářů a ony informace byly pro nás zcela neznámé.

Rok Sametové revoluce přinesl i touhu po obnově Československé obce sokolské, což se stalo skutkem 7. ledna 1990 na ustavujícím sjezdu v Praze. Vzpomínám, že se sjezdu účastnilo asi 10 lidí z našeho města, vedle bratra Wagnera, Šedého, Ing. Lebedy, sester Klicperové a Ježkové ještě další, jichž jméno si již nepamatuji. Prvním starostou obnoveného Sokola se stal Dr. Petrák. Je to počátek obtížných bojů ostřílených činovníků ČSTV s naivním vedením Sokola.

Každý, kdo studoval chemii ? a těch je v Pardubicích hodně ? se setkal se jménem tohoto význačného německého organického chemika. Fridrich August Kekulé von Stradonitz se narodil 7. září 1829 v Darmstadtu. Byl potomkem českého zemana Diviše Kekula za Stradonic, který se musel po bitvě na Bílé hoře vystěhovat do Německa. F. A. Kekulé habilitoval v roce 1856 jako docent a už o dva roky později působil jako profesor v belgickém Gentu. A právě Belgie ho neopomněla, je dokonce zpodobněn na jejich poštovní známce z roku 1966. V následujících letech působil jako profesor v Bonnu. S jeho jménem je nerozlučně spojen objev struktury benzenu, dále koncepce čtyřmocenství uhlíku a nauka o jeho řetězení. Dále byl autorem tří dílů význačných učebnic organické chemie (1861 ? 1867) a knihy Chemie derivátů benzenu (1867). Život tohoto vědce se ukončil 13.…

V roce 1912 byla založena firma Bratři Horákové ? továrny na zužitkování ovoce a zeleniny. Původní sídlo firmy bylo na Fáblovce, ale vzrůstající obliba této firmy donutila k umístění továrny do Pardubic na Lažanka. Firma se specializovala na výrobu ovocných šťáv, jemné marmelády, švestková povidla, zeleninové konzervy apod.

Zámeckou slečnou jsem byla čtyři roky. Od podzimu 1945 do podzimu 1949, přesně tak dlouho řediteloval můj otec Dr. ing. Jindřich Steinitz hřebčínu v Kladrubech nad Labem.

Díky Josefu Pokornému se do archivních dokumentů okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu dostal v minulém roce dopis, který psal v r. 1944 Antonín Pokorný svým rodičům do Pardubic. Originál dopisu, který byl psán v koncentračním táboře Buchenwald, je dnes vzácnou památkou na dobu a na lidi, které připravila nacistická moc o svobodu, na české vlastence uvězněné v německých věznicích a táborech.

Činnost NOF v Pardubicích vážně poznamenaly ?lednové události? v Brně, t. zv. židenický puč v noci z 22. na 23 leden 1933. Moravští stoupenci NOF přepadli v noci v 0,30 hodin Svatoplukova kasárna v Brně- Židenicích, odzbrojili část mužstva, ale po krátkém boji byli přemoženi a museli se vzdát. Při střetnutí padl 1 fašista a několik jich bylo raněno. Velitel akce Ladislav Kobsinek uprchl do Jugoslávie, kde se vzdal čs. úřadům.