Zprávy KPP

Uprostřed Yorkshirského hrabství. v centrální Anglii, tam, kde je starobylé město York a fotbalovým fanouškům libě znějící města Leeds, Manchester a Sheffield, tak tam někde uprostřed mezi nimi leží i Doncaster, trošku zastrčený a zdánlivě méně významný. Přesto tu žije na 300 tisíc obyvatel a jméno města zná v Anglii kdekdo. Doncaster byl odedávna prosperujícím obchodním městem na hlavní cestě z Londýna na sever. Kolem roku 1720 ho navštívil spisovatel Daniel Defoe a poznamenal, že je to noblesní, velké průmyslové město, zaměřené na vinařství a plné skvělých hospod. Ve skutečnosti zdejší vinařský průmysl nebyl tak velký, jak si Defoe představoval a koncem století dokonce vymizel. Ale s těmi hospodami měl pravdu, protože Doncaster byl patřičně vybavený pro cestující jak občerstvením, tak ubytováním. Hodně lidí tu vždy bylo zaměstnáno u…

K této laické úvaze mne přivedl článek o archeologických výzkumech v Pardubickách uveřejněný v mimořádném čísle Zpráv 1995 a výměna názorů v pardubickém tisku v minulém roce. Připomnělo mi to debaty na toto téma s dr. V. Zikmundou, které se týkaly směru cesty a brodu přes Labe. Odvážlivě se domnívám, že dnešní archeologické výzkumy potvrzují mé tehdejší názory. Ty vycházely z praktické znalosti Labe a charakteru terénu kolem Pardubic. Uznávám, že neodborně aplikuji současný stav na podmínky v minulosti, ať mi to odbornicí prominou. Místo dnešních Pardubic, historického jádra, bažinaté, zamořené komáry a snad i malárií, která se prý v Polabí vyskytovala až do minulého století, nebylo vhodné k osídlení. Chrudimka rozvětvující se do několika nestálých ramen i zákruty Labe často měnící svůj tok jen zhoršovaly tyto nepříznivé podmínky.…

O Arnoštu z Pardubic byly již ve Zprávách KPP publikovány dva příspěvky a sice: p. Z. A. Cinkaná a p. PhDr. J. Kotyka. Význam Arnošta z Pardubic pro naše město je však tak velký, že je vhodné připomenout výročí jeho narození. V odborné literatuře se často diskutuje, kde a kdy se narodil. Datum, které se častěji v literatuře objevuje, je 25. březen 1297. V tomto článku tedy nebude řeč o tom, co již bylo čtenářům sděleno, ale budou připomenuty jen některé důležité údaje z Arnoštova života. Arnošt pocházel z vladycké rodiny, která se domohla vyššího šlechtického postavení. Otec se jmenoval rovněž Arnošt, matka Adéla. Rodina získala pardubické panství směnou za hrad Vizmburk (nedaleko Úpice). Otec - Arnošt z Hostýne a ze Staré - byl od roku 1335 v královských službách v Kladsku jako purkrabí. Arnošt byl nejstarší ze čtyř synů. Arnošt a…

Asi devětkrát ročně se v Praze schází členové klubu rodáků a přátel města Přelouče. Přednášky se zajímavými lidmi, kteří mají nějaký vztah k Přelouči a okolí, vystřídalo koncem roku tradiční vystoupení smíšeného pěveckého sboru | B. Foerstera. Místostarosta města Přelouče Jan Pultr si spolupráci s pražskými rodáky pochvaluje. „Neznám z našeho kraje podobný klub rodáků, který by se mohl pochlubit alespoň podobnou činností, jakou má náš klub. Činnost klubu náš úřad finančně částečně podporuje tím, že hradíme například sál, kde se rodáci scházejí nebo platíme autobus pro cestu pěveckého sboru do Prahy. Předseda klubu ing. Vladimír Hrubeš je skvělým organizátorem a považujeme jej za našeho velvyslance v Praze. Jeho znalosti prostředí metropole jsme častokrát využili." Člen, slavný herec František Filipovský a jeho vystoupení i účast na…

2. Topoly Další charakteristickou dřevinou Polabí je topol černý, který byl vedle dubů součástí porostů lužních lesů v nivě Labe. Topol je rychle rostoucí dřevina, která dosáhne maxima svého vzrůstu poměrně brzy (kolem 80 let věku) a poté začíná odumírat. Na Pardubicku jsou zařazeny mezi památné stromy dva topoly černé: Topol černý na severním břehu starého labského ramene u Hrobic naproti Dřítči. Jedná se o mohutný strom o obvodu 600 cm, který je na vrcholu svého vývoje, (obr. 9.) Topol černý v Pardubicích u starého ramene mezi Labem a sídlištěm Polabiny. Obvod kmene tohoto stromu je 570 cm. Strom je již za svým zenitem a pomalu začíná prosýchat, 3. Lípy (Lípa srdčitá, lípa velkolistá) Lípy nejsou pro lesní porosty Pardubicka charakteristické, třebaže se zde v omezené míře přirozeně vyskytují jako příměs v lužních lesích.…

Pod tímto titulem píše v dvojčísle 9-10 Zpráv KPP na str. 259 Miloslav Huňáček o třech pamětních deskách, připomínajících parašutistu Jiřího Potůčka -Tolara. V článku přináší jednak fotografii desky na domě ve Vranově na Plzeňsku, kde Potůček žil, za druhé fotografii a opis textu původní desky na pomníku v lesíku u Trnové a konečně grafické provedení desky současné na tomto pomníku. K trnovským deskám uvádí, že se mu nepodařilo zjistit, zda byla původní deska zničena vandaly nebo zda byla záměrně odstraněna, ani kdy byla na pomník osazena deska současná. Já jsem pomník u Trnové a desku na něm fotografoval několikrát. Nejstarší snímek mám ze října 1982. Po vyjití článku M. Huňáčka jsem desku na snímku porovnal se současnou deskou na pomníku. Obě desky jsou totožné. Znamená to, že původní deska musela být odstraněna nebo zničena před…

Nedávno byl na půdě domu čís. 153 ve Svítkově objeven překrásný velký plakát o rozm. 2 x 0,8 m. Je psán stylovým písmem a zval na „SLAVNOST PAMÁTKY ŽIŽKOVY" Na den 24. srpna 1924 o 13. hod. české, jež jest v starodávné vsi Svítkově nedaleko bran Pardubic. Slavnost se konal u příležitosti pětistého výročí úmrtí tohoto významného velikána našich dějin. Program této slavnosti byl velmi obsáhlý, pestrý a zajímavý. Průvod účastníků různých korporací vyšel od Zelené brány a za zvuků trubačského sboru „Sokola" a vojenské hudby slavného pluku čís. 36 z Mladé Boleslavi prošel Pardubicemi a skončil u Žižkova pomníku ve Svítkově, kde probíhaly celé oslavy. Pomník byl postaven na poli u silnice vedoucí do Popkovic r. 1889. Byl opraven a právě při této příležitosti výročí slavnostně odhalen. Roku 1969 byl přemístěn do parku proti zdrav,…

Karel Pikl bezesporu vhodně předal redakci ZKPP k reprodukci seznam lékařů a zvěrolékařů v Pardubicích z doby před více jak 60 lety. Podobné seznamy byly v různých ročenkách lékařských spolků a dokonce jednu vlastním z roku 1888. Protože jsem pracoval bezmála čtvrt století v nemocnici, snažil jsem se zachytit a sepsat co možná to nejzajímavější a doložit snímky, výstřižky z tisku apod. Záležitost měla jednu vadu. Stránky se neplnily chronologicky nebo podle nějakého systému, nýbrž narůstaly podle toho, co jsem získal a sehnal. Proto nebude obtížné se k řadě jmen ze seznamu vyjádřit a buďz článků, vyprávěním pamětníků nebo dokonce i z mých osobních setkání něco povědět. MUDr. Josef Bartoň (* 25. 8. 1899 Mora-šice u Chrudimě). Právě o něm bylo ve Zprávách KPP hodně publikováno. Zapsal se do historie našeho odboje jako statečný…

Upřímně řečeno, dost těžko se mi o tom píše... jako „že je to k.nevíře, už sedmdesát a jak mladě vypadá."- když jsem jeho spolužák, stejného ročníku a sedmdesát bude letos všem z naší třídy. Navíc gratulovat mu dnes ani nemá moc smysl, když narozeniny měl 21. ledna a naše Zprávy vyjdou o čtvrt roku později. Nicméně Mirko Janeček je nesporně člověk, který stojí za to, abychom si na něho vzpomněli, alespoň u příležitosti jeho významného životního jubilea. I když jsou to věci všeobecně známé, tak pro těch pár čtenářů Zpráv, kteří by to snad nevěděli, zopakuji stručně kus jeho „životaběhu". Je to Pardubák tělem i duší, ale pozor, nenarodil se tady, jak občas čteme, ale v Bratislavě, a to 21. 1. 1927. Ovšem od svých dvou let žil s rodiči v Pardubicích, kde chodil do školy a maturoval na reálném gymnáziu v roce 1946. O dva roky později za…

Základní škola - Gorkého ul. č.p. 867 - Pardubice Budova této školy má svou historii. Byla postavena roku 1911 podle plánů arch. prof. Skřivánka. Postupně se rozšířila v roce 1932 o přístavbu do Gorkého ulice a roku 1946 do ulice Čéškový. Když jsem prováděl fotodokumentaci „Domovní znamení, reliéfy a plastiky na pardubických domech", zaujala mě barevná sgrafita některých významných osobností našich dějin, umístěných na fasádě této budovy mezi 1. a 2. patrem. Zajistil jsem jejich specielní vyfotografování, podle kterého se daly již pomocí dokumentace určit jednotlivé osobnosti. V rámci adaptace budovy v roce 1993 bylo nutno opravit také poškozená sgrafita. Ředitelství školy za účelem umožnění této práce restaurátorovi, provádělo dotazy na různá renomovaná pracoviště ohledně definování jednotlivých postav, ale bezvýsledně. Nad vchodem…