Zprávy KPP

Dubany - V místní restauraci se v pondělí 12. 1. večer sešli příznivci letecké archeologie. Konala se první valná hromada Východočeského leteckého archivu.

Pardubice byly a jsou významným východočeským městem, a to nejen pro svou polohu, pro svůj počet obyvatel a zajímavou historii. V Pardubicích jsou i významné průmyslové závody, k nimž m. j. patří rafinerie ropy PARAMO (dříve Fantovy závody), TESLA (dříve Telegrafia) a SYNTEZIA Semtín (dříve Explozia). Dnes jsou Pardubice nejen sídlem vysoké školy, ale i významným kulturním centrem pro rozsáhlou oblast, tvořící základ budoucího Pardubického kraje.

V letošním roce si připomíná obec Uhersko rozkládající se na východním okraji Pardubicka nad pravým břehem středního toku řeky Loučné 690. výročí první písemné zprávy. Touto zprávou je údaj Dalimilovy kroniky k roku 1308 o Ctiborovi z Uherska, který vynikl v boji s německým (švábským) vojenským oddílem, při němž získal mnoho německých šlechtických zajatců 1). K srážce došlo podle Dalimila mezi Opočnem a Turovem (tedy někde v místech dnešního nádraží ČD Uhersko). U Uherska poražený švábský oddíl patřil k těm vojenským oddílům, které po smrti krále Rudolfa I. Habsburského v r. 1307 za pomoci královny - vdovy Elišky Rejčky (Habsburk Rudolf I. byl jejím druhým manželem po králi Václavovi II.) hájily v Čechách habsburské zájmy proti nárokům Jindřicha Korutanského. Hlavní základnou těchto vojenských oddílů byla východočeská věnná města…

V rybníčku u silnice severně od obce Radhošť byla již v roce 1973 nalezena velmi vzácná vodní rostlina prustka obecná (Hippuris vulgaris), která byla v té době u nás považována za vyhynulou. V roce 1982 byla lokalita vyhlášena podle tehdejších právních předpisů jako chráněný přírodní výtvor.

V obci Semín u Přelouče byla v roce 1980 nalezena na písčité návsi a na svahu za pivovarem nenápadná bylina, která byla do té doby považována v Čechách za vyhynulou. Jmenuje se kozinec písečný (Astragalus arenarius) a šťastným nálezcem byl známý pardubický amatérský botanik pan Milan Marek. Protože šlo o nález v té době unikátní a okolnosti byly příznivé, již za několik dní po nálezu se podařilo lokalitu prohlásit za chráněnou.

?Sláva! Zas jedna bitva vítězně dobojována. Konec nedůstojné závislosti na Hradci!? Tak a podobně mohou Pardubáci a jejich sympatizanti dávat najevo své uspokojení nad tím, že při ustavování vyšších územně správních celků nebyly Pardubice přehlédnuty a bylo jim znovu navráceno postavení krajského města.

Dne 23. 11. 1997 schválila Poslanecká sněmovna ČR zákon o vytvoření vyšších územních celků. Bude jich 14 a budou se jmenovat kraje. Zákon z 3. 12. 1997 schválil senát a 16. 12. 1997 jej podepsal prezident republiky. Sídlem jednoho z krajů jsou i Pardubice. Tak se do roku 2000 dočkáme Pardubického kraje, který již několikráte byl.

Další významný příspěvek k bližšímu poznání dávných dějin našeho regionu. Vloni vyšla další z publikací Státního oblastního archivu v Zámrsku, která jistě potěší všechny zájemce o historii, zvláště pak rodopisce, jimž poskytne neocenitelné informace pro pátrání po předcích.

27. listopadu 1997 zemřel ve věku nedožitých 96 let dlouholetý neúnavný a obětavý vlastivědný pracovník řídící učitel v Doubravníku p. Leopold Mazáč. Je takřka symbolické, že se tak stalo při akci brněnských památkářů na hradě Pernštejně, tedy na místě, které pan řídící hluboce miloval a jehož historie jej stále inspirovala.

Nejvíce jsem ocenila svoje členství v Klubu přátel Pardubicka, když mně v roce 1979 zemřel manžel a já zůstala sama. Odpoutala jsem se ze smutné přítomnosti psaním článků pro naše Zprávy KPP a vyplňovala si volné chvíle touto činností. Abych byla během dne mimo domov, kde chyběl můj muž, nalezla jsem si brigádu v Plynostavu. Pracovala jsem v odboru řízení a kontroly jakosti a mým vedoucím byl pan Jiří Sýkora. Byl to nejlepší vedoucí, jakého jsem poznala. Přesný, velmi pracovitý a laskavý k lidem. Když zjistil, že mám sbírku fotografií starých Pardubic, poradil mně, abych dělala přednášky, což mi psychicky pomůže. První přednášku jsem dělala v roce 1980 s mými fotografiemi, jež se ale v epidiaskopu ničily. Půjčila jsem celou svoji sbírku panu Sýkorovi a on společně s Ing. Martinkem se postaral o zhotovení diapositivů, které jsem pak mohla…