Zprávy KPP

Nechci vůbec nadpisem naznačit, že se vzdálím ve svém příspěvku někam do Sudet. Zůstaneme v Pardubičkách, onen dům má čp.41 a stojí naproti hlavní bráně nemocnice. Je na svém místě již od roku 1906. Jeho majitelem je pan Otakar Matura, veškeré informace jsem načerpal od něho, za což mu samozřejmě patří dík. Jak to vlastně s tou zmiňovanou hranicí je? Dům postavil dědeček pana Matury na pozemcích patřící statku, který byl na Vystrkově, nyní U Kostelíčka, snad od Pernštejnů. Jeho posledním majitelem byl p.Kopecký a všechny jeho polnosti, táhnoucí se až k Pardubičkám, postupně rozprodal na stavební místa. Pardubičky, jak jistě mnozí víte, byly vždy samostatná obec. Právě v místech tehdejší novostavby byly katastrální hranice s Pardubicemi. Proto byla na dům připevněna smaltová tabule, na které stálo: KRÁLOVSKÉ KOMORNÍ MĚSTO …

Už jsme si zvykli vídat označení profesí a firem na oděvech pracovníků a jejich zástupců. Značkové zboží se stává u mladé generace zásadní otázkou. Značka zajišťuje v myslích mladých především módnost a zařazení do určité vrstvy společnosti, tedy příslušnost nadřazující nad něco. Naše starší generace ale označení chápe jako symbol charakterizující činnost, kterou se člověk zabývá, kterou činní pro dobro druhých. Zásadním označení je znak příslušnosti ke spolku, pro který žiji a který reprezentuji. Tím se odstraní anonymita, za kterou se mnoho lidí rádo schovává.

Vracíme se prvním pokračováním k historii Velké pardubické. Za 1. světové války nebyla Velká pardubická pochopitelně pořádána. Se vznikem samostatného státu se jejího pořádání v r. 1920 ujal Československý Jockey Club. V závodě toho roku došel z šesti účastníků jediný, Jonathan s žokejem Kozlíkem, ale ten byl pro překročení časového limitu diskvalifikován. V období mezi světovými válkami mají ve výčtu startujících převahu polokrevníci a na nich amatérští jezdci. Postupně počet účastníků narůstá, zvláště díky mezinárodní účasti a narůstá i dotace. Co zůstává stále stejné, je těžký terén. Prvním armádním jezdcem, který vítězí v r. 1926 je npor. Rudolf Popler s plnokrevnou All right II., vzdor čtyřem pádům na trati. O rok později startuje ve Velké poprvé žena, slečna Lata Brandisová a obsadí 5.místo. V r. 1930 vítězí podruhé již kapitán…

Dne 10.března 2014 se členové pražské pobočky KPP sešli v klubovně Ve Smečkách 25. Tentokrát se vyprávění ujala jedna z členek pobočky ? paní docentka MUDr. Věra Vávrová, DrSc, rozená Řehořová. Svoji přednášku rozdělila mezi vyprávění o svém dětství a mládí v Pardubicích a poté o své celoživotní vědecké práci. Tatínek doktorky Vávrové byl také lékařem ? pracoval jako primář na interně. Věra bydlela v Bulharské ulici, vychodila základní školu u Kostelíčka a poté gymnázium ve Štefánikově ulici. Ráda navštěvovala turistickou plovárnu a hrála tenis za LTC. Po skončení války se přihlásila na medicínu do Prahy. Po studiích našla zaměstnání v Praze a dodnes už bydlí v našem hlavním městě. Ráda se však do Pardubic vrací. Rodina často jezdila na chatu na Seč, takže když její dcera při pobytu na chatě náhle začala rodit, tak autem to měli…

Každému, kdo se i jen částečně zajímá o historii Pardubic, je známa existence vojenské záložní nemocnice v Pardubicích z doby 1. světové války. Při hledání poštovně- filatelistického materiálu, pocházející z této doby, jsem narazil na dokument, který se k této nemocnici váže a poukazuje na skutečnost, která možná není zase tak známa. Jedná se o dopisnici (viz obr. 1), odesílanou 12.VIII.1915 a nesoucí přídavné razítko ?C. a k. záložní nemocnice v Pardubicích. Filiálka v Hlinsku?. Díky laskavosti paní Jany Vaškové, ředitelky Městského muzea a galerie v Hlinsku, se mně podařilo získat řadu doplňujících informací. Hlinecký lazaret byl filiálkou c. a k. záložní nemocnice v Čáslavi i v Pardubicích. Po zdravotně lékařské stránce filiálka v Hlinsku podléhala vedení čáslavské namocnice, hospodařením pardubické nemocnici. V kronice, nacházející…

Pardubickou plesovou sezonu roku 1881 zahájil v sále Odeon na Veselce v sobotu 8.ledna ples Spolku pro podporování chudých studujících. Mladí pardubští muži prý příliš rádi netančili, často sice na ples přišli, ale potom postávali pouze jako diváci bez zájmu o jakékoli pohybové kreace. 8.1. tomu bylo ale jinak: ?Jaré studentsvo naše, jemuž největší patří zásluha, že se ples tak skvěle vydařil, přičinilo se skutečně o to, aby se dámy naše dobře bavily a na nedostatek tanečníků sobě stěžovati nemohly.? O úspěchu svědčí i to, že se společnost rozcházela teprve v neděli ve čtyři hodiny ráno. Navíc ples splnil svůj účel, 200 zlatých čistého výnosu bylo odevzdáno do fondu pro podporu chudých studujících zdejších škol reálných.

Těsně před vypuknutím květnového povstání 1945 v Praze se v Rosicích nad Labem objevila trojice vojáků v anglických uniformách. Byla to britská posádka amerického dvoutrupového nočního stíhače Lockheed P-38L Lightinng, která uprchla z rozkládajícího se zajateckého tábora západních letců, sestřelených nad územím bývalého protektorátu. Tábor se nacházel u Štenberka (16km severně od Olomouce) a vojáci z něj do Rosic přešli pěšky. Nejmladšímu členu posádky bylo dvacet let ? měl hodnost seržanta a jmenoval se James, poručíkovi bylo kolem třiceti a kapitán letadla byl čtyřicátník a měl hodnost kapitána. Pilotů se ujala paní Luftmanová, jejíž muž zahynul v koncentračním táboře a v rozsáhlém bytě žila se svým malým synkem. Paní Luftmanová vojákům vyprala a pak vyžehlila uniformy (?battle dressy?) - vypadali pak jako ze škatulky. Aby se s…

Velká válka 1914 - 1918 Mohutná nemocnice pro raněné a nemocné v Pardubicích musela mít nezbytně i poštovní úřad. Vojenská správa to vyřešila tak, že v jednom z baráků umístila i poštu. Na budově byla umístěna plechová tabule s textem (v překladu) C.K.POŠTOVNÍ ÚŘAD (Postamt). Posléze je čitelné pouze Poštovní spořitelna (Postsparkasse). Uvedená úřadovna byla pobočkou pardubické pošty 2. Děkuji za poskytnutí ukázky. Zdroj: sbírka Poštovního muzea Praha Podobných dopisů musely za války odejít tisíce. Objevit je v této době je už obtížné. Prostřednictvím německé polní pošty směřoval dopis do Nasavrk. Odesilatelem byl strážník Alfred Schmidt, Stálý zemský ženijní park Pardubice. Zásilka obsahovala příslušné a potřebné náležitosti: adresáta, odesílatele, označení způsobu přepravy (polní pošta), útvarové razítko…

V době po skončení II.světové války a obnovení naší státnosti začaly opět v celé vlasti horečně pracovat různé organizace a spolky, které byly v průběhu okupace zakázány i tvrdě potlačovány. Byly ale i také, které již oficielně obnoveny nebyly. To byl i osud Československé obce bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu. Ne jinak tomu bylo i v Pardubicích, kde jsem tehdy bydlel se svými rodiči a prarodiči. Děd splnil si svůj klukovký sen a na počátku dvacátého století opustil rodné Jizerské hory a odešel na moře, kde strávil téměř šestnáct let aktivního života. Sloužil u K.u K. Kriegsmarine jako torpedomeister na lodi Czepel, na které byl vážně raněn při leteckém útoku u italského Brindisi (v roce 1919 vyznamenán Čs. válečným křížem s divisní pochvalou). V té době byl již ženat s ženou pocházející z italské Poly a otcem…

náchodský bratranec prvního českého aviatika Roku 2013 zakoupila pardubická Společnost J.Kašpara od soukromého sběratele p.Františka Horáka z Třebechovic pod Orebem pohlednice, jež si první český aviatik vybral, aby jimi udělal radost svému náchodskému bratranci Bedřichovi, majiteli slévárny a strojírny, a příslušníkům jeho rodiny. Zakoupená sbírka je souborem příležitostných pohlednic odesílaných Janem Kašparem (1883-1927) do Náchoda z různých míst v Evropě (Göteborg, Praha, Chrudim, Jánské Lázně, Berlín, Frankfurt n.M., Paříž), některé jsou adresovány ještě Bedřichovu otci, tedy strýci J.Kašpara či paní Valburze, tetě či malé sestřence Bedřišce, ?spanilomyslné slečně?, jež bohužel zemřela roku 1884 jako 11 letá na zánět ledvin. Protože sběratel F.Horák v průvodním dopise zmínil smrt Kašparova bratrance Bedřicha v roce 1928 jako…