Zprávy KPP

Do roku 1920 KRAUS baron Arthur Narozen v Pardubicích, podle některých dokladů 1. srpna 1854, podle jiných o jeden den později ? 2. srpna 1854. V létech 1865/1866 a 1866/1867 absolvoval dva ročníky pardubické reálky. Školu tedy opustil ve věku pouhých třinácti let. Proč ve studiu nepokračoval, byly-li jeho studijní výsledky vcelku dobré ? žádná nedostatečná, studijní průměr asi 2,6 ? není mi známo, ani to, jak pokračovalo jeho vzdělání. Leckdy uváděná jeho cesta do Francie a osobní seznámení s Camillem Flamarionem je patrně data pozdějšího, snad až po roce 1875, pokud k tomu skutečně došlo.

Přicházíme-li Zámeckou ulicí k Přihrádku, po pravé straně ulice, v lini hotelu ?U čápa?, objevíme dům čp.22. Zde se 30.července 1862 narodila v rodině obchodníka s obilím Jana Novotného a jeho ženy Barbory, rozené Šoltové z Mnětic, dcera Božena, pozdější známá česká spisovatelka ? feministka. Není tedy správný údaj, o němž mluví pamětní deska na domě ? 29.června 1863. Na chybu jsem upozornil již v roce 1985, v době pořízení desky, ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka. Božena Novotná již v mládí projevovala umělecké sklony, tíhla k divadlu a poezii. Matka ji vychovávala pohádkami, podle vzpomínek F.K.Rosůlka Božena již psala a veršovala ve svých 12 letech. Hrála v ochotnickém divadle a toužila se stát herečkou. Týden před požárem Národního divadla v Praze (vyhořelo 12.8.1881) prý v něm i vystoupila. Ředitel Jan N.Maýr ji chtěl angažovat,…

Nad fotografiemi z osvobození, které jsem pořídil v květnu 1945, vzpomínám na tyto úžasné a nezapomenutelné květnové dny, naplněné nesmírným štěstím, nadšením a vděčností k osvoboditelům, ale i na dny a noci plné mučivé úzkosti a obav o bojující Prahu, která volala prostřednictví radiožurnálu o pomoc občanů a později o pomoc spojeneckých armád. Třásli jsme se o osud bojujících, zejména ve chvílích, když se rozhlas na čas odmlčel. Dopoledne 5.května bylo v Pardubicích naplněno nadšeným strháváním a zamazáváním německých nápisů a všeho nacistického. Na Zeleném, jak se lidově říkalo hlavní třídě, byly davy rozjásaných lidí. U Karásků vysypali z okna krabice plné trikolor. Šťastni jsme je připnuli na klopy. Nad Sekuritasem zavlál československý prapor a na Živnostenské bance prapory spojenců. Ve výlohách prvé obrazy Beneše a Masaryka. Vše…

V dubnu si připomeneme 130. výročí narození tohoto vojáka, který se zasloužil i o Pardubice. Narodil se dne 23.4.1885 v Nymburku. Absolvoval pražské ČVUT ? obor chemie. Samozřejmě si odsloužil vojenskou službu v monarchii a ihned poté se vydal do světa. Putoval po Rusku a dokonce ve Varšavě (spadala tehdy pod cara) se vypracoval na ředitele továrny. V roce 1914 vypukla Velká válka a Husákovo vlastenecké cítění ho zavedlo do již legendární České družiny. Byl tam jedním z prvních důstojníků. Jak se válka šířila, tak byly potřeba lidské zdroje. Důstojník Husák se podílel na organizování a formování dalších čs. jednotek z řad válečných zajatců. V bitvě u Zborova už působil jako důstojník jednotky. Avšak den před bojem byl těžce raněn dělostřeleckým granátem. Po vyléčení byl určen jako velitel 1209 čs. legionářů transportovaných lodí z…

Dnešní Klášterní ulice do konce 19. století neexistovala. V místě, kde vychází Klášterní ulice z Pernštýnského náměstí, byl po staletí vstup do kláštera minoritů, který zde byl od roku 1532. Někdy před rokem 1665 se minorité uzavřeli před okolním světem tím, že přístup z náměstí do dnešní Klášterní ulice zahradili dvoupatrovou branou se zvonicí ve věžičce, původně dřevěnou, od roku 1701 zděnou. V polovině 18. století při klášteru fungovalo šestileté latinské gymnázium. Řád byl zrušen roku 1786. Po zbourání brány roku 1890 se otevřel vstup do prostoru zrušeného kláštera, který se stal veřejnou ulicí, pojmenovanou roku 1930 Klášterní.

V místě, kde dnes stojí pardubický hotel Zlatá štika, stával do roku 1645 domek kožešníka Michala Krause. Později se zde vícekrát vyměnilo stavení a od roku 1866 tu byl šenk. Zásadní změna nastala poté, kdy budovu zakoupil Antonín Klofanda. Ten po roce 1908 přestavěl šenk na hotel s kavárnou a restaurací a kavárnou. Za první světové války sloužily prostory jako škola. Mimořádně se zde vyučovalo, protože školy byly zabrány jako lazarety pro zraněné vojáky. Roku 1927 přestavěl František Kafka Klofandovu hospodu na moderní hotel, roku 1938 přistavěl velký sál.

Jan Schneider (ZKPP č. 3-4/2012 "Jemnost maskovaná tvrdostí perníku") a Vladimír Popelka (ZKPP č.9-10/2014 "Vzpomínka na velkého muzikanta Bohuslava Ondráčka") vzpomínají na spolupráci s muzikantem a pardubickým rodákem Bohuslavem "Bobanem" Ondráčkem. A tak snad jen pro úplnost ještě doplnění o působení tohoto muzikanta v plzeňském divadle Alfa. Upravený text je použit se souhlasem autorů z připravované publikace Jana Müllera a Petra Prajzlera ?Divadlo v Alfě aneb Nesplněný sen o plzeňském Semaforu?. Bohuslav Ondráček se narodil 27. 6. 1932 v Pardubicích a již od dětství byla s jeho jménem spjata nejprve klasická a později čím dál více populární hudba. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde během studií hrál v amatérské kapele na klavír, krom toho se pilně vzdělával ve vážné hudbě a pokoušel se i o kompozici vážných skladeb.…

(z černé kroniky Večerního Českého slova) Říjen 1940 Krádeže v Rundštukově řeznictví (za 13. 000 K masa, sádla a salámů odcizeno a rozprodáno)! V trestním senátě rady Šubrta u chrudimského Krajského soudu zasedlo na lavici obžalovaných šest osob. Čtyři z nich byli zaměstnanci Rundštukova velkořeznictví v Pardubicích, 24letý řeznický a uzenářský pomocník Jindřich Sládek z Přestavlk, 20letý pomocník, Josef Matys z Brozan, 22letý pomocník Josef Dušek z Lešan u Skutče a jeden mladistvý učeň, jehož jméno nesmělo být zveřejněno. Tato čtveřice se dopustila přímého pachatelství, a proto tři z nich se odpovídali ze zločinu krádeže, Sládek a Matys kromě toho i z přestupku podílnictví na krádeži. Zbývající obžalovaní 49letý obchodník Josef Kopřiva a 34letý hostinský František Kotroň, oba z Pardubic, byli jako překupníci obžalováni ze…

Ve Státním okresním archivu v Pardubicích je péčí zesnulého dipl. technika Květoslava Plešingra, bývalého ředitele Dopravního podniku v Pardubicích, deponována kopie ?Rodinné kroniky Pernerů a rodů dalších činností přímo navazujících?, kterou roku 1929 sepsal tehdejší řídící učitel v Turkovicích Vincenc Malý (90 s. rukopisu). K.Plešinger si ji vypůjčil při své přednášce v Týnci nad Labem o J.Pernerovi od R.Hampla, potomka bývalého ředitele pernerovské strojírny v Týnci n.L. ing. Františka Hampla. Originál kroniky byl pak okopírován pro potřeby SokA a Dopravní fakulty J.Pernera Univerzity Pardubice. 1/ Nejdříve k osobnosti autora kroniky. Vincenc Malý (nar. 19.prosince 1871 v Turkovicích čp.6 v rodině koláře Františka Malého a Marie, rozené Bížů) byl roku 1929, když začal kroniku psát, řídícím učitelem v rodných Turkovicích. Jeho…

Pod hlavičkou Východočeského muzea V první části seriálu o historii Klubu přátel Pardubicka jsme se věnovali založení spolku a prvnímu roku jeho činnosti. V sobotu 24. a v neděli 25.září se uskutečnil vlastivědný zájezd pražské pobočky do Pardubic. V sobotu dopoledne se uskutečnilo přivítání v prostorách KD Dukla, následoval společný oběd v restauraci Letka, odpoledne přátelský večírek na Kunětické hoře. V neděli se konala prohlídka Pardubic, poté společný oběd ve Zlaté štice. V průběhu podzimních měsíců pak předseda KPP J.Krupař a dr. M.Mládek jednali s p. Menšlem na odboru školství a Kultury MěstNV s přemístěním pomníku Jana Kašpara na důstojné místo. Zásadní změnu pro Klub přátel Pardubic byl rok 1967. 24. března 1967 totiž členská schůze KPP rozhodla o změně zřizovatele klubu. Změnou spojenou s tímto krokem byla změna názvu.…