Zprávy KPP

Přestože bydlí v Pardubicích již 40 let, jen málo našich spoluobčanů zná tohoto poctivého, charakterního a pracovitého člověka, který je ve svém věku stále sportovní postavy, duševně i fyzicky velmi aktivní. A pokud ho někteří lidé znají, tak jako oblíbeného a žádaného průvodce poznávacích a pobytových zájezdů různých cestovních kanceláří do ciziny. Klientům vždy dokáže připravit program přiměřený jejich schopnostem, má dar empatie a vždy je zodpovědně připraven každému pomoci. Jeho život byl a je ovšem tak bohatý, že by zpracování jeho průběhu – i jen některých životních epizod – mohlo sloužit k sepsání knihy. Na základě rozhovorů s ním a poskytnutí vlastních životopisných údajů i fotografií vznikl tento článek. Pan Lubor Šušlík se narodil v Mostě 25. 5. 1928, mládí prožil v Břeclavi a Uherském Hradišti. Vzhledem k povolání…

V souvislosti s výstavbou nového sídliště v Trnové vznikl ze strany Městského obvodu Pardubice VII záměr vybudovat v této lokalitě park pro trávení volného času. Pro tyto účely byla vybraná lokalita v blízkosti pomníku J. Potůčka - Tolara. Na počátku záměru Městský obvod provedl potřebnou směnu pozemku do majetku města Pardubice. Souběžně s tím bylo zadáno vypracování projektové realizační dokumentace společně s potřebným povolením. K místu se váže i zajímavá historie, proto Městský obvod navázal spolupráci s odborníky v této oblasti PhDr. Jiřím Kotykem, Ph.D. a Mgr. Jiřím Štěpánkem. Další nelehký úkol představoval získat na tento smělý záměr dostatek finančních prostředků. To se podařilo o rok později z rozpočtu města Pardubice. V letošním roce tedy na základě výběrového řízení na zhotovitele díla začala výstavba…

Od počátku okupace nenáviděl jsem Němce a tato nenávist se stupňovala jejich surovou panovačností. Byl jsem z duše přesvědčen a věřil pevně, že Němci nemohou válku vyhráti. Snažil jsem se ihned zprvopočátku tak, jako každý dobrý Čech, vše, co oni chtěli, sabotovati. Možnosti jsem měl. Byl jsem funkcionářem Obchodního družstva, v Živnostenské záložně, v obchodním grémiu, ve Svazu obchodních družstev v Praze atd., poněvadž jsem byl za republiky veřejně i hospodářsky činným. Nikdy jsem nedělal více, nežli bylo nejnutněji třeba. Vždy a při každé příležitosti jsem zdůrazňoval mezi našimi lidmi, že práci pro Říši máme nakomandovanou, a že máme dělati jen to nejnutnější, ať se jedná o jakýkoliv obor působnosti.

Pardubice – město sportu Pardubice jsou městem sportu. Naprosto neodmyslitelně k nim patří dostihový závod Velká pardubická, který se koná vždy druhou říjnovou neděli a je sledován polovinou národa. Jedním z nejslavnějších a nejstarších závodů na motocyklové ploché dráze je Zlatá přilba. Každý rok se na kurtech pod zámkem koná tenisová juniorka – soutěž talentů a budoucích šampiónů našeho tenisu. Velké popularitě se v Pardubicích těší hokej. Pro Pardubice je hokej atraktivní tím, že zdejší tým získal již pětkrát mistrovský titul, naposledy v roce 2010. Hokejový oddíl změnil několikrát svůj název. Jméno Dynamo Pardubice znají ti mladší už jenom z nesmírně hlasitého skandování fanouška, který dokázal o přestávkách hokejových zápasů svým hlasem překřičet celý stadión. V povědomí většiny hokejových fanoušků asi zůstane vyryto…

Rok 1931, pokračování Krádež prasat! V noci na 3. dubna odcizili neznámí pachatelé z jatek tři prasata. Dvě z nich náležela řezníku Antonínu Ročňákovi z Pardubic, Rašínova třída 1001, po pachateli nebo pachatelích bylo zahájeno pátrání. Se zlou se potázal známý zloděj kol Václav Bendl z Bohdanče, když 31. března odcizil kolo, stojící před hotelem Palác. Kolo náleželo panu Zemanovi, majiteli autodopravy, který je před hotelem odstavil. V hotelu seděl také pan Bendl, který na kolo naskočil a chtěl odjet. Zeman ho však zadržel a předal policii. Bendl byl dodán okresnímu soudu, kde zjistili, že byl pro podobný přestupek souzen již v roce 1929.

Ve čtvrtek 24. června t. r. jsme si připomněli poutní bohoslužbou celebrovanou administrátorem královéhradecké diecéze biskupem Mons. Josefem Kajnekem 500 let od postavení chrámu sv. Jana Křtitele v Pardubicích, dnes kostela místních studentů. Historik města prof. Josef Sakař cituje ve svých „Starých Pardubicích“ (vyd. 1929) listinu Viléma z Pernštejna z 28. září 1510 (den hlavního zemského patrona sv. Václava), kdy byl odevzdán měšťanům špitál u tohoto chrámu. 1/ Z dikce tohoto dokumentu lze soudit, že „kostelík“ byl t. č. již hotov a měl být kostelem pohřebním. Sakař uvádí, že kostelík byl dostavěn po roce 1510, ale jeho malý prostor nedostačoval. Z tohoto důvodu se roku 1548 obrátili konšelé na Vilémova syna Jana z Pernštejna, aby směli místo přestavěti. Jan z Pernštejna jim však nevyhověl a dal přednost vydláždění silnice…

Je tomu právě sto let, kdy se zcela změnila tvář Pardubic. Právě v období let 1907 - 1911 totiž probíhaly práce, které zcela změnily ráz města, který byl od dob pánů z Pernštejna spjat s vodou a vodní sílou. Vodní tok však v minulosti působil i časté problémy. Například 5. února 1775 se Chrudimka rozlila až na hlavní náměstí. V únoru roku 1799 přišlo po tuhých mrazech velké oteplení, kdy kry na Chrudimce zablokovaly průtok vody a ta zaplavila město. Chrudimka se prudce rozvodnila i v listopadu 1833. 13. června 1883 po dlouhotrvajících deštích nastaly velké povodně. A tak bylo roku 1886 rozhodnuto o regulaci řeky. Mezitím však ještě zažily Pardubice v letech 1895 a 1897 další povodně. Realizace samotné regulace do Pardubic dorazila na sklonku prvního desetiletí 20. století. Současně však regulací procházelo i koryto řeky Labe a…

Po necelých dvou minutách jízdy směrem od Stéblové na Semtín se onen pomníček mihne ve vlakovém okně téměř nepostřehnutelně. Většina cestujících ho nevnímá. Buď ho dobře znají nebo naopak nemají o jeho existenci tušení. Událost, která se tu stala před padesáti léty, tehdy na veřejnost v detailech příliš nepronikla a půl století je pro mnohé události dostatečně dlouhou dobou, aby se zapomínalo. Otázkou také zůstává, zda negativní události stále “vytahovat“ a připomínat, o čemž se zmiňuje i autor jediné monografie, která byla o železničním neštěstí dosud publikována, Milan Jelínek, z jehož knihy některé informace převezmu (Tragédie u Stéblové, Hradec Králové 1996). Autor bohužel neuvádí v závěru velmi čtivé a sugestivně psané práce prameny. Když jsem se před léty o neštěstí poblíž Stéblové zajímal, sáhl jsem nejdříve v…

Ze Zpráv KPP 5-6/2010 jsem se dozvěděl, že ke konci loňského roku nás opustil MUDr. Jaroslav Hovorka. Jak je ve Zprávách zmíněno, zajímal se mj. o Ing. Jana Kašpara a začátky létání v Pardubicích. Díky tomu jsem se s ním před léty dostal do kontaktu, poté, co ho někdo z Pardubic, patrně to byl p. Zdeněk Bičík, na mne odkázal. Bylo to někdy po roce 1984, po mém vynuceném odchodu z Leteckého muzea. Jak bylo ve Zprávách uvedeno, působil Dr. Hovorka delší dobu jako lékař v armádě. Nevím, kterými všemi posádkami prošel. Nějaký čas byl v Chrudimi, více let na letišti v Čáslavi.

Ve věku 70 let zemřel JIŘÍ MALINA Historik se srdcem na pravém místě odešel na věčnost V pátek 14. května v ranních hodinách zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 70 let v novobydžovské nemocnici PhDr. Jiří Malina. Hradecký rodák maturoval na jedenáctileté střední škole v Hořicích v Podkrkonoší roku 1957. V letech 1957 až 1962 studoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil do Státní vědecké knihovny v Hradci Králové a knihovny krajského muzea. V té době vyučoval na střední knihovnické škole a gymnáziu v Chrudimi. Redigoval Zpravodaj krajského muzea, sborníky Acta museí a Fontes museí. Publikoval v řadě časopisů s vlastivědnou tematikou a v knihovnických sbornících. Několik let byl ředitelem Kulturního střediska v Novém Bydžově a redaktorem Novobydžovského…