Zprávy KPP

Národní obec fašistická (NOF), jejíž Vůdce R.Gajda v únoru 1935 musel odsedět dalších 14 dní za prohřešek proti zákonu na ochranu republiky a jejíž Fašistické listy byly v březnu úředně na půl roku zastaveny, konala 5. března 1935 v hostinci A. Štěpánka v Dašicích (čp. 58) důvěrnou schůzi. Jejím svolavatelem byl Josef Kovář ml. ze Zminného. Referovat měl redaktor J. Kozel z Kyšperka (dn. Letohradu), ten však nevystoupil. Přítomno bylo jen 12 lidí.11/ 17. března pak NOF v Pardubicích pořádala důvěrnou schůzi ?na Rybárně? u Matičního jezera,jejímž svolavatelem byl Josef Kovář ze Zminného (čp.16).

Není již u nás tolik pamětníků na doby válečné. Je tedy užitečné si připomenout tehdejší zážitky. Válečná výroba a válečné úsilí bylo tehdy i v hlubokém zápolí a bylo do něho zapojeno velké množství našich lidí.

V Pardubicích je již 15 let na Univerzitě Pardubice sídlo Spolku textilních chemiků a koloristů. Spolek textilních chemiků byl založen již v roce 1908 ve Dvoře Králové n. L. V tomto městě bývalo velké množství textilních továren; ? tkalcoven, prádelen, bareven a tiskáren. A byli to místní odborníci z bareven a tiskáren, kteří založili SPOLEK, který si dal za cíl informovat své členy o novinkách a pokroku při zušlechťování textilních výrobků.

Úkolem historiků je popsat události, kterým později říkáme dějiny. Čerpají z pramenů písemných a méně je zajímá, co o těchto událostech v oné době soudili obyčejní lidé. Právě k takovým se počítám a dnes se chci ve svých vzpomínkách vrátit do prvých poválečných let.

Sbor dobrovolných hasičů byl v Poběžovicích založen roku 1893 za starosty Antonína Ptáka. O rok dříve je v kronice zmínka o prvním požáru.¨Hořelo v č. 19 u Bažantů. Ve stejný rok hořelo ještě u Mašků v č. 3 a v Bártově hostinci.

Dalším známým bohdanečským podnikatelem byl Václav Jelínek. Do Bohdanče se přistěhoval se svojí manželkou roku 1932, kdy koupil dům čp. 292 na rohu dnešní ulice Husovy, Škroupovy a Kosinovy. Ve stejném roce založil svoji firmu. V domě, který koupil, existovala již dříve rok či dva firma ševcovská, kterou vedl jistý pan Matus. Václav Jelínek se narodil roku 1898 v Sukohradech u Hořic. Pocházel z pěti dětí cukrovarnického dělníka Václava Jelínka, narozeného 5. 8. 1872 v Básnici u Dolní Dobré Vody, kde byl také v tamějším cukrovaru zaměstnán po celých 51 let! Václav byl jeho nejstarší syn. Jeho matka se jmenovala Anna (rozená Havelková). Václav Jelínek vystudoval dvouletou obchodní školu. Poté nastoupil do světové války. Ke konci války byl raněn a rakouské kapitulace se dočkal již ve známé karanténní stanici v Pardubicích na místě dnešního…

Major Franz Ponz von Panz z 9. husarského pluku Kníže Liechtenstein? byl prvním padlým důstojníkem v prusko-rakouském konfliktu roku 1866. Jeho osud posloužil nejen jako námět k novele Pardubák 1/, ale poutá pozornost až do dnešních dnů. 2/ Během 140 let, které uplynuly od jeho smrti, byla uveřejněna řada článků, ale i vzpomínky přímých účastníků tehdejších událostí.

Po vzniku československého státu 28. října 1918 byl 2. červenec připomínán jako památný den v souvislosti s bitvou československých dobrovolnických vojenských jednotek v Rusku. Toho dne v r. 1917 došlo k bitvě u ukrajinského Zborova, ve které padli i někteří vojáci 1. střeleckého pluku Mistra Jana Husa a 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova, kteří pocházeli z pardubického okresu, jako byl Karel Mazánek z Pardubic, uvedený na jedné z pamětních kovových desek na pardubické zvonici na nám. Republiky (dřívější nám. Osvobození). Tento druhý červenec 1917 má tedy vztah k první světové válce a k tzv. prvnímu odboji československých legií v Rusku, Francii a Itálii.

Ke vzpomínkám k 60. výročí konce 2. světové války chci dodatečně informovat jako jeden z účastníků příhody o tom, co se událo v posledních hodinách války třem rodilým Svítkovákům ? velkým nerozlučným kamarádům ? bratrům Josefovi a Mirkovi Kubíkovým a mně (roč. 1927 a 1928):

K našemu překvapení jsme nalezli v nové publikaci Renáty Růžičkové a Alžběty Langové Stopy Židů v Pardubickém kraji (vyd. Pardubický kraj 2006) na s. 23 v kap. ?Průvodce po židovských památkách v Pardubickém kraji tvrzení, že Židem byl i pardubický rodák E. A. Pittermann Longen (1885-1936). Jak však prokázal již v r. 1985 v našich Zprávách velký znalec Longenova života M. Exner z Hradce Králové z matriky farního úřadu Pardubice (č. 2645, s. 172), Emil Václav František, syn JUDr. Václava Pittermanna a Marie, roz. Bayerlové, se narodil 29. 6. 1885 v Pardubicích na Zeleném předměstí č. 28 (dnes Pošta Pardubice 1) a byl pokřtěn 6. 7. 1885. Jeho otec pracoval v letech 1880?87 v Pardubicích jako advokátní koncipient a stal se později státním poradcem habsburského arcivévody Fr. Ferdinanda dEste. (Blíže viz čl. M. Exnera Pražský bohém z…