Zprávy KPP

(První a druhá návštěva) Se vznikem samostatné Československé republiky, jehož sté výročí si v letošním roce připomínáme, je neodmyslitelně spjata také osobnost prvního československého prezidenta ? Tomáše Garrigue Masaryka. V době výkonu prezidentské funkce se Pardubice dočkaly jeho návštěvy celkem čtyřikrát. I když to nebyly návštěvy první, vždyť Masaryk v Pardubicích byl již v prvních letech dvacátého století, bude jim na následujících řádcích věnována hlavní pozornost. Příjezd oblíbené a uznávané hlavy státu byl pro Pardubice vždy velkou událostí.

V pondělí 15.ledna t. r. slavnostně otevřeli hejtman Pardubického kraje M.Netolický a primátor města M.Charvát nový terminál J.Kašpara. Ač si p. hejtman dodatečně v MFD stěžoval na tupé nůžky při stříhání pásky, slavnostní večer proběhl velkolepým způsobem a ve znamení skutečnosti, že šlo o historický okamžik v dějinách města srovnatelný snad jen s napojením Pardubic na hlavní železniční trať (1845). Řekl jsem při této příležitosti východočeské televizi V 1, že to byl právě ing. Jan Kašpar, jenž byl roku 1918 pověřen jako člen t. zv. Leteckého sboru řízením výstavby pardubického letiště. Do roku 1919 došlo však jen k úpravám terénu a ?pro nedostatek materiálu? (P.Sviták) projekt skončil. Škoda jen, že osobní účast praneteře J.Kašpara dr. Evy Perrové se synem na slavnostním večeru nebyla více využita pozváním na pódium při stříhání…

Členská základna: Když jsme v roce 2016 zahajovali druhou padesátku naší činnosti, přál jsem nám všem, abychom se stali klubem pardubických patriotů, který bude důstojně reprezentovat pardubickou veřejnost a hájit její zájmy. To, jak tuto úlohu plníme, můžete posoudit sami. Já Vám mohu s radostí sdělit, že počet členů klubu se každým rokem zvyšuje, a to již od roku 2015.

Tento rodák z nedaleké Býště byl námětem dopisnice s přitištěnou známkou v roce 1989. Kupodivu editorem byla poštovní správa SSSR. Připomněla tak 150 výročí narození tohoto významného hudebníka, který působil v Petrohradě. Jsou tam stručné údaje, které v překladu znějí:

Jitka Brandová, dlouholetá aktivní členka KPP, zemřela po dlouhé nemoci 14.11.2017. Narodila se 2.4.1924 v Praze jako Soudková. Provdala se do Pardubic, kde pracovala jako ekonomka v n. p. ŘEMPO Pardubice. Její spolupracovnice Marie Chudá ji roku 1979 získala do KPP, kde se iniciativně zapojila do jeho činnosti. Na členské schůzi roku 1991 byla zvolena do výboru KPP jako zapisovatelka. Tehdy jako pravidelná účastnice turistických vycházek klubu i jejich častá průvodkyně současně převzala funkci vedoucího turistického odboru KPP po prof. Marcelu Macháčkovi, který se té funkce pro nemoc vzdal. Obětavě organizovala jeho činnost. Byla velmi aktivní, každoročně připravovala plány na 51 turistických vycházek a jedno týdenní soustředění.

Na listopadovou schůzi si členové pražské pobočky spolu s Klubem rodáků a přátel Přelouče pozvali profesionála přes parašutismus, mistra tohoto sportu a šampiona naší země ? pana Jana Klapku ? syna populárního českého herce Dalimila Klapky. Parašutismus je totiž dalším druhem sportu, kde má Pardubicko a Přelouč své mistry. Je tak dalším kamínkem do mozaiky hesla, že Pardubice jsou městem sportu.

V průběhu dostihového odpoledne, jehož vrcholem byl 127. ročník Velké pardubické, byla slavnostně pokřtěna nová kniha uznávaného historika tohoto dostihu, pana Miloslava Nehyby. Knihu, která nese název ? Dostih s Taxisovým příkopem?, s podtitulem ?Proměny Velké pardubické?, vydalo nakladatelství Helios Jiřího Razskazova.

(černý den železnice v Pardubicích, neděle 13. 5. 1928) Prudkou a dlouhotrvající odezvu měl vzrušující případ vykolejení (vyšinutí) vlaku mezi občanstvem netoliko v Pardubicích, ale v celém širém okolí!

V letošním roce si připomínáme dvojnásobné výročí básnířky, prozaičky a překladatelky Ludmily Maceškové, která své mládí prožila v Pardubicích. Básnířka je však v našem povědomí známa pod mužským uměleckým jménem Jan Kameník.

Víte proč se lesu v blízkosti sídliště Dubina říká Bělobranská dubina? Tento svůj název má proto, že se do těchto míst chodívalo v minulém století Bílou bránou na výlety. Podobně jako Zelenou bránou se výletníci pouštěli do Zelenobranské dubiny u Svítkova.