Zprávy KPP

1. Předehra k politickým procesům Po druhé světové válce se přes Evropu přehnala silná vlna revolučních myšlenek socialismu. Ta zasáhla nejen Evropu, ale i USA, Asii a Afriku. V ČSR, ale i v ostatních státech vítězily komunistické strany a jiné socialistické nebo levicové strany. V Anglii začala Labour party prosazovat znárodňování velkého průmyslu. V USA společnost byla ovlivněna socialistickými myšlenkami. V ČSR po únorovém puči se k moci za podpory dělníků z továren dostala KSČ. Ostatní politické strany byly odstaveny a KSČ se stala vedoucí politickou silou ve státě. Cítila se být tak silná, že mohla provádět opatření odpovídající jejím záměrům. Byly znárodněny průmyslové podniky, prováděna přeměna individuelní zemědělské výroby na kolektivní. Lidé byli zachváceni ideální myšlenkou spravedlivé společnosti. To se týkalo i členů…

(v úterý 27.11.1989 u divadla na mítinku OF v Pardubicích) Vážení a milí Pardubáci, myslím, že by bylo zbytečné opakovat požadavky, které požadujeme a které všichni známe. Proč tedy se hlásím o slovo: V neděli, asi v 19.40 hod. v televizních zprávách vysílali vystoupení nějakého soudruha z jakési schůze. Nevěnoval jsem tomu pozornost a tak mi ušel začátek, takže nevím, kdo to byl a odkud to bylo. Až mě upoutal pozornost jeho výrok, že na Letenské pláni v neděli odpoledne nedostal možnost vystoupit a že tam vystoupily kriminální živly. Zřejmě myslel dr. Černogurského a spol., ThDr. Zvěřinu.

Blížil se soud. Chodili jsme se učit podle soudního protokolu, co máme mluvit. Také jsme museli podepsat, že bylo s námi slušně zacházeno. Řekli nám, že soud bude 29.-31. srpna 1952, t.j. pátek až neděle. Ráno 29. srpna nás skutečně naložili do autobusu a vezli do pardubického Grandu. Šli jsme tam zadním vchodem, z uličky u mlynářské školy. Posadili nás do místnosti za pódiem, ke každému z nás dali jako doprovod bachaře. Náhoda tomu chtěla, že ke mně dali kamaráda z dětství, který sloužil jako strážný v chrudimské věznici. Ovšem, zde jsme se „neznali". Vše bylo připraveno, divadlo - monstrproces může začít. Sál byl naplněn. Pochopitelně každý musel mít vstupenku. Ty rozdělovali v podnicích. Na proces mohli jen moji rodiče. Posadili nás do první řady, každého s doprovodem. Pod pódiem byl stůl, kde byly vystaveny všechny zbraně (nejvíce…

Továrna byla založena Johannem Heinrichem Franckem roku 1880 a zabývala se výrobou kávových náhražek a přísad do těsta. Do roku 1919 patřila akciové firmě Jindřicha Francka synové se sídlem v Linci. V následujícím roce byla vytvořena akciová společnost se sídlem v Praze, která dodávala polotovary svým sesterským závodům v Německu a Švýcarsku. 1948 byla firma znárodněna. Přísada ke kávě zvaná „Franckovka" byla balena do vkusných krabic nebo do červených kulatých balíčků. Specialistou byla kávová náhražka „Enrilo", která dodávala silný odvar kávové chuti. Mimo to se vyráběla káva fíková „Rosilka" a známá perlová žitná káva „Perola". Franckovka se vypracovala za několik let své existence na největší naši továrnu na výrobu kávovin. Filiální závody vznikly v Chomutově a v Košicích. Bez nadsázky lze říci, že Akciová společnost Franckovka…

Ve Zprávách KPP č. 3-4/1997 jsou zmíněny tři pardubické převozy přes řeky. Je-li do těchto převozů na Pardubicku počítán i převoz v Kuněticích, je třeba se jistě ještě zmínit o dalších třech, které byly zřejmě nedopatřením opomenuty. V případě jednoho z nich, a sice ze Svítkova do Rosic nad Labem, ještě žije ve Svítkově poslední majitel tohoto převozu pan Josef Píša, narozený v roce 1918, jehož informací je v tomto článku s díky využito. Tento převoz byl v posledním provedení situován u fary v Rosicích, asi 200 metrů proti bývalému proudu Labe. Dnes je tato část Labe slepým ramenem. Na opačné straně slepého ramena, než jsou Rosice, lze ještě dnes spatřit nepatrné zbytky základů domku, který chránil převozníka před nepohodou. Celkové uspořádání převozu je patrné z fotopohlednice, která je v majetku autora tohoto článku. Převozníkem na…

V roce 1997 uplyne 115 let od narození architekta Bohumila Korbela, který prožil velkou část svého života v Pardubicích a zasloužil se o rozvoj města. Byl ředitelem Umělecko - průmyslového musea v Pardubicích, byl též velkým patriotem Pardubic. Stal se iniciátorem a podporovatelem řady významných akcí, které pomohly změnit tvář našeho města. Jeho cesta k dráze architekta nebyla snadná. Narodil se 7. listopadu 1882 ve Vlašimi. Jeho otec byl hostinským a neměl pro synovy umělecké sklony pochopení. A tak mladému Bohumilovi nezbylo, než ve 14 letech odejít z domova. Na vlastní pěst se uchytil v Praze, kde si našel místo u uměleckého řezbáře. Na přelomu století mělo řezbářské řemeslo konjunkturu. V Paříži se dokonce konala světová výstava řezbářství. Exponát, který na výstavu odeslal začínající umělec Korbel, získal jednu z hlavních cen.…

Dne 3. října byla přistižena v uzenářském závodě F. Kuchynky Alžběta Hlaváčková v okamžiku, když z podpultu odcizila šunku v ceně 250 K. Při výslechu vše doznala a při osobní prohlídce byla u ní nalezena ve spodní sukni velká kapsa, do které mohla otvorem ve svrchní sukni schovávat kradené věci. „Zeď“ jí dělal Václav Truhlář, kramář ze Žižkova. Truhlář byl zadržen v hostinci v Labské ulici. S Truhlářem spolupracovala jedna z pardubických prostitutek, která s ním okrádala své zákazníky. Dne 31. září odcizil Antoním Hofman z Plzně v hotelu Veselka prof. Sýkorovi svrchník a klobouk v ceně 575 K! S lupem zmizel. Zatčen byl ve stejném hotelu o pár dní později strážníkem Štěpánkem. Při výslechu vše doznal. Svrchník zastavil za 203 K u číšníka Štětiny v hotelu Koubek. Ukradený klobouk zahodil přes plot do zahrady Státní průmyslové…

Oslaví je až r. 2010, ale stoleté výročí r. 2005 nám uniklo. Upozorňuji tedy dodatečně na velmi pěkný „Almanach ke 100. výročí školy v Dolních Ředicích 1905-2005“. Zpracovala jej ředitelka školy Mgr. Jitka Nalezencová, členka našeho klubu. Je zajímavý nejen pro občany D. Ředic, absolventy této školy, ale i pro naše členy zajímající se o poznání Pardubicka. Uvádím proto několik odstavců z Almanachu s několika svými poznámkami. Z předmluvy: „Dnešním dnem začíná naše práce v této nové škole za okolností zvláštních, na něž jsme nebyli zvyklí. Nová škola vyžaduje píle a energie každého člena sboru. Přeji Vám, pánové, aby ve všech bodech dílo Vaše dosáhlo stupně nejvyššího.“ Tato slova pronesl pan řídící A. Sluga při počáteční poradě sboru učitelského v D. Ředicích, konané 3. října 1905. Snad by byl po 100 letech spokojen, že se…

V. Hrob Stanislava Suchardy (1866-1916) Rodák z Nové Paky a významný český sochař období secese absolvoval roku 1884 vyšší reálku v Pardubicích za ředitelství J. V. Jahna. Pak dva roky studoval na technice v Praze u prof. J. Kouly architektonickou a ornamentální kresbu, později u prof. J. Maudra na státní průmyslové škole ornamentální kresby a modelování. Jeho sochařský talent jej přivedl na UMPRUM k prof. J. V. Myslbekovi. Svá studia ukončil roku 1892. Podnikl studijní cesty do Německa, Paříže a do Itálie a od roku 1894 byl již řádným učitelem UMPRUM. Roku 1899 tu byl jmenován profesorem. Roku 1901 obdržel rytířský řád Františka Josefa I. Kromě činnosti v Sokole a MÁNESU se stal zakládajícím členem Národopisného muzea, členem IV. třídy České akademie věd a umění a činovníkem kuratoria Moderní galerie. V MÁNESU se…

V roce 1996 dožil by se 80 let známý pardubický rodák, vynikající lékař - kardiolog, v mládí i velmi úspěšný sportovec, prof. MUDr. Jindřich Černohorský. Narodil se v Pardubicích v roce 1916. Mládí prožil v Pardubickách, kdy byl jeho otec za první republiky starostou. V roce 1935 maturoval na pardubickém reálném gymnáziu. Již jako středoškolský student byl i velmi nadaným sportovcem. Hrál dobře kopanou za dorost SK Pardubice, vysoká postava a mohutný odraz ho předurčovaly pro atletiku, ale hlavně pro volejbal, kterému se věnoval s mimořádným úspěchem v Sokole Pardubice I po plných 15 let. S výbornou partou, hlavně studentů, i přes svá studia na vysoké škole v Praze dosáhl mimořádných úspěchů, když družstvo Sokola získalo v roce 1939 nejen titul mistra Čech, ale i v září v Brně titul mistra protektorátu. Rok 1939 byl pro Jindru nejen…