Zprávy KPP

PARAMO a.s. Pardubice je podnik, který zpracovává cca 0,5 miliónů tun ropy za rok na 100 druhů výrobků, kterými jsou paliva, maziva, asfalty a speciální asfaltové výrobky. Z hlediska technologického se jedná převážně o fyzikální procesy, které pak hlavně z chladících systémů produkují odpadní vody znečištěné ropnými látkami. Odpadní vody od roku 1991 byly čištěny pouze gravitačním odolejováním. V září 1991 byla v rámci investiční akce " Hydraulická ochrana podzemních vod"uvedena do provozu vzduchová tlaková flotace odpadních vod. Zařízení je situováno v objektu čistírna odpadních vod PARAMO a je určeno k dočištění odpadních vod jako druhý stupeň za stávajícím gravitačním odolejováním. Provozem flotace došlo k podstatnému snížení ropných látek a nerozpustných látek v odpadních vodách. V roce 1993 podnik přistoupil k intenzifikaci…

Když se řekne Veselka, mnohému Pardubákovi se vybaví známý pardubický hotel, který stával na rohu třídy Míru a dnešního Masarykova náměstí. Veselka na tomto místě stávala již od roku 1684. Původně to byl pouze hostinec, který byl v minulosti několikrát přestavěn. Od roku 1802 vlastnila hostinec rodina Františka Kašpara. Postupem času se z hostince stal věhlasný hotel. V roce 1917 se stal jeho majitelem Josef Košťál. V té době již byla Veselka sídlem pardubické kultury a vzdělanosti. Velice známý byl sál Odeon i kino Imperiál. Vysoký standard si držela až do roku 1950, kdy byly hotelové pokoje zrušeny. 26. srpna 1972 v 6 hodin ráno byl celý objekt zbourán. Tehdy byly snad všichni přesvědčeni, že definitivně skončila historie objektu s názvem Veselka.

V dubnu 1993 jsme se sešli s ředitelem PARAMA ing. Pavlasem, který nás informoval o intenzifikaci výroby, zejména mazadel, které mají vynikající kvalitu. Na připomínku o nevhodném umístění závodu nás ujistil, že velká pozornost bude věnována snižování negativních vlivů na životní prostředí. Zde je dobré připomenout, že při zakládání dnešního PARAMA investor požadoval umístění hned vedle dnešního starého nádraží. S tím naši radní, tehdy prozíravě, nesouhlasili a povolili stavbu daleko od města na západním okraji katastru Pardubic, dál nemohli. V červnu členy Společnosti přijal primátor Pardubic MUDr. Stránský v zasedací síni radnice a ujistil je, že město vyvíjí intenzivní snahu, aby se Pardubice staly sídlem vyššího územně-správního celku – VÚSC – opět krajským městem. To také bylo celoročně kličovým problémem, který…

1920 K loupežnému přepadení se smutným koncem došlo 6. března poblíž Petrolky, kde byl na polní cestě ke Svítkovu přepaden František Kacafírek, dělník od firmy Štrympl. Útočník zasadil Kacafírkovi těžké rány do hlavy. Pak ho zakrváceného pohodil do příkopu a o všechno ho obral. Přepadená oběť byla nalezena dvěma chodci a dopravena do nemocnice. Kacafírek už vědomí nenabyl a v pondělí zemřel!

Jeden z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, rodák ze Semína na Přeloučsku (nar. 13. března 1880), žák prof. Jana Kotěry, byl za své celoživotní dílo pohřben do Slavína jako v pořadí 25. osobnost. Projekt Slavína z roku 1889 je připisován smíchovskému starostovi P. Fischerovi. Vytvořil jej architekt A. Wiehl, dvě alegorické postavy (Vlast truchlící a Vlast vítězná) vytvořil sochař J. Mauder v roce 1892. „Ač zemřeli, ještě mluví“ – praví nápis na Slavíně. Pod sarkofágem je hrobka, v níž do tumb ve zdi jsou ukládáni zesnulí. Hlavní Gočárovou zásluhou je vytvoření českého kubismu s funkcionalistickými prvky a pak přechod k ryze moderní funkční architektuře. Na Pardubicku patří k jeho pracím lázně v Bohdanči (pavilon Gočár), v Pardubicích projektoval tzv. Anglobanku na nám. Republiky (dn. Komerční banku). Navrhl…

Mezi zajímavosti z naší východočeské historie určitě patří vyjmenování některých vladyků z Pardubicka, Chrudimská a Přeloučská, jejichž jména se objevila na protestním spise o 452 pečetích ze dne 2.9.1415 proti upálení Mistra Jana Husa. Jsou to podpisy ku př.Jana ze Ždánic, Mikuláše z Koloděj, Václava z Hostovic, Jana z Hostovic, Pavlíka z Hostovic, Jana z Koloděj, Maršíka z Mikulovic, Mikuláše z Barchova, Matěje Holce z Nemošic a jeho syna Jana, Martina z Dašic, Hlaváče z Komárova, Vavřince z Mnětic, Jana ze Žižína, Bohunka z "Podčápel" u Sezemic, Václava z Třebosic, Václava z Honbic, Štěpána z Dvakačovic, Beneše Rúbice ze Synčan, Ctibora z Jenišovic, Buzka z Mezilesic (Medlešic), Materny z Turova, Maršíka z Dolan, Petra z Nebočan, Jana z Vejvanovic (tehdy Yvanovic), Jana z Rosic u Chrasti, Jana z Lipky u Nasavrk, Kuneše z Třibřich,…

Následky první světové války bylo možno pozorovat ještě v roce 1924,v Pardubicích bylo 53 těžkých válečných invalidů, 27 středně a 123 lehce poškozených. Předcházející bída a chudinské poměry, pramenící z nedostatečného válečného zásobování a možností si za vydělané peníze koupit kvalitní potraviny, vedly k rozšíření TBC, v roce 1919 bylo zaznamenáno 47 nových případů, v roce 1920 již 53, v roce 1921 dokonce 62, většinou u mladistvých. Místní odbor Masarykovy ligy proti tuberkulose rozdal v roce 1923 nemocným touto sociální chorobou 1 275 litrů mléka, 171 kg mouky a 40kg sádla a 631 nemocných dostalo zdarma potřebné léky. Pro děti, ohrožené tuberkulosou, byl zřízen prázdninový tábor v Bělečku, kde bylo umístěno 57 dětí. Dalších 28 dětí odjelo na podobný tábor ve Veské u Pardubic. To byla ovšem již akce Čsl.červeného kříže, která pro…

Před 90 lety - v roce 1904 - firma Ing.František Křižík vybudoval v Pardubicích elektrárnu na základě smlouvy ze dne 14.2.1903. Podle této smlouvy měla firma Křižík, elektrotechnická továrna v Praze-Karlíně provozovat výrobu elekřiny 50 let a pak ji bezplatně předat městu, které si vyhradilo, že výrobnu elektřiny s příslušným rozvodem a s dodávkou proudu může za určitých, ve smlouvě stanovených podmínek, vykoupiti vždy v pětiletých obdobích. Město této možnosti využilo, celý elektrárenský podnik vykoupilo a převzalo s provozem od 1 .července 1911. Vlastní elektrárenský provoz poprvé začal 25.ledna 1905.

Ve sbírkách Národního muzea v Praze pod signaturou IV.C.6. str. 165 je v hudebním oddělení uložena sbírka zpěvů církevních s názvem RORATE, kterou sepsal roku 1712 "měštěnín města Pardubic nad Labem" Jiří František CLAUDETIUS. V roce 1718 tuto sbírku přepsal úředník "JMC Pardub.panst."Antonín Felix. Je to 32 listů slušně kaligraficky provedených, částečně v próze a částečně ve verších. Tento zmíněný Jiří František Claudetius byl synem Františka Claudetiuse, který měl za ženu dceru Jana Mohelnického a od toho obdržel dům v někdejší Arnoštské ulici (dnes sv.Anežky České), rohový, který měl kdysi čp.2. V něm žil tedy jeden z pardubických huddebních skladatelů staré doby.

Laskavostí majora M.Svobody otiskujeme z pozůstalosti plukovníka Julia Petryšína, našeho bývalého člena, jeho prózu. Halali Roku 1913 V zářijovém podvečeru vjela do stfnu kaštanové aleje pod zámkem početná skupina jezdců na koních. Skončil jeden z posledních parforsních honů.