Zprávy KPP

1. července t. r. jsem si mohl poprvé prohlédnout nové literární muzeum na Přihrádku nazvané Osobnosti Pardubicka. Najdete jej v rodném domě J. V. Jahna s pamětní deskou na tuto osobnost, tedy vlevo před druhou zámeckou branou.

Na hřbitově v Pardubičkách stojíme před rodinnou hrobkou Plecitých, z nichž pocházel zámecký zahradník Henckelů v Larischově vile Jan Plecitý (1867–1940). Dozvěděl jsem se o něm poprvé od slečny Albíny Plecité, starší dámy, přítelkyně manželčiny tety Vlasty Zbudilové, dámské krejčové, jež se slečnou Plecitou takřka sousedila v Zelené ulici v Pardubičkách. A. Plecitá mi laskavě poskytla poděbradskou adresu na dceru J. Plecitého Martu, provdanou Korsovou (nar. 1910). Ta mi vyprávěla v 70. letech minulého století o službě svého otce u Henckelů von Donnersmarck, majitelů Larischovy vily v letech 1897–1928. Jan Plecitý byl správcem Zámečku od roku 1909 a pořádal i písemnosti Henckelů. Paní Korsová mi při mé návštěvě Poděbrad ukázala m. j. i mnoho fotografií z rodinného archivu.

Nová členka redakční rady paní M. Bičíková mi přinesla starý výstřižek časopisu „Svět v obrazech“, pravděpodobně z druhé poloviny 50. let. S přesnou datací ročníku mi laskavě pomohl přítel Dr. R. Brož, protože na druhé straně výstřižku se konstatovalo vítězství Spartaku Sokolovo ve fotbalovém Středoevropském poháru nad pardubickou Duklou 9:2, což odpovídá roku 1957. Na dvoulistu časopisu se nacházel článek tehdy známého komunistického spisovatele a publicisty Josefa Sekery nazvaný „Kučeravé děti, špalíčky dřevěné“ o návštěvě speciální romské (tehdy se říkalo cikánské) školy v Pardubicích na Višňovce v ulici S. K. Neumanna (vlevo směrem k Městským hřbitovům, kde dnes stojí věžové paneláky). Článek J. Sekery m. j. uvádí: „Nedávno jsem měl příležitost pobýt několik hodin v cikánské škole v Pardubicích a mezi dětmi a jejich učiteli…

Tak by bylo možno nazvat pomníček, jenž byl nalezen – zapomenutý ve křoví – u plotu mezi podnikem FOXCONN a Larischovou vilou v Pardubičkách (viz foto J. Horáka). Na nápisové desce se uvádí: „28.6.1966 Zahynuli při plnění své povinnosti Josef Lichtenberg Josef Řezáč Jaroslav Urválek Čest jejich památce.“

V úterý 1. září 2020 byly v Pardubicích slavnostně položeny první Stolpersteiny neboli Kameny zmizelých. Jedná se o malé dlažební kostky s mosazným povrchem, které jsou v místě bydliště pokládány na památku lidí, kteří v důsledku pronásledování nacistickým režimem pro svůj původ, rasu nebo přesvědčení byli nuceni opustit své domovy, přičemž mnozí z nich se do nich již nikdy nevrátili. V převážné většině případů se jednalo o Židy, ale kameny jsou určeny také dalším perzekvovaným skupinám obyvatelstva, jako byli Romové, Sintové, homosexuálové, Svědci Jehovovi či oběti tzv. Akce T4, což byl německý tajný program vyvražďování zdravotně postižených lidí.

8. února t. r. uplynulo již celých 30 let od náhlého odchodu člena naší redakční rady p. archiváře Z. Bičíka (zemř. 8.2.1990). Laskavostí paní M. Bičíkové se mi dostaly do ruky zajímavé dokumenty a fotografie, jež nově nasvěcují Bičíkovu osobnost, a to víc, než jsem se o to pokusil roku 2014 v 68. sešitě edice AB-Zet Pardubicka nazvaném „Jak jsem je znal aneb Zmizelí Pardubáci“ vydané k 50. výročí založení KPP.

Ing. Ladislav Rucký (1899-1986) Rodák z Lazů u Orlové, pocházel z rodiny havíře. Po maturitě na gymnáziu v Orlové studoval na Vysoké škole báňské v Příbrami (ukončil 1923). Později pracoval jako důlní měřič, posléze jako důlní na dole Žofie v Lazech u Orlové. Byl i zdatným turistou a dostal se i do severních Čech (i ciziny), které si oblíbil, aniž tušil, že zde zanedlouho ukotví. Když v roce 1925 zemřel v Duchcově prof. Ing. Pecha, přijal nabídku a nastoupil na uvolněné místo. Začal vyučovat především důlní měřičství a rýsování.

Rychlá jízda městem! Na dvou nebezpečných místech okresní silnice objevily se nedávno výstražné tabulky s nápisy AUTA 6 km! Je žádoucí rychlost snad až příliš malá, ale rozumnému stačí, aby se dovtípil. Jest opravdu s podivem, že se na některých silničních záhybech zdejších nestala dosud větší nehoda. Předejíti jí jest účelem zmíněné výstrahy. Neučiní-li se ani takto přítrž rychlému ježdění městem, nezbude, nežli důsledné pokutování. Jinak pozdě bycha honiti!

(nar. 8.6.1929 Pardubice, zemř. 28.6.2019 Pardubice) Čestný občan Pardubic Na hřbitově v Pardubičkách stojíme napravo od hlavního portálu do chrámu sv. Jiljí před místem posledního odpočinku spoluzakladatele našeho klubu, který opustil naše řady před rokem – nedlouho po svých 90. narozeninách. Je škoda, že nápis na hrobě nepřipomíná jeho čestné občanství města, jež mu bylo uděleno krátce před jeho odchodem. J. Paleček je po V. Metelkovi 2. čestným občanem Pardubic pohřbeným v areálu hřbitova v Pardubičkách.

Pan Josef Němeček z Luže u Košumberka, známý soukromý badatel o 50. letech 20. století v ČSR, mne upozornil na existenci zajímavého dokumentu ve fondu KV KSČ v Pardubicích ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Obstaral mi velmi laskavě i kopie této dokumentace, za což mu velmi děkuji.